Vyšší sazby po delší dobu?

Akcie za sebou mají čtvrtý týden poklesů v řadě. Hlavním důvodem jsou výrazné růsty dluhopisových výnosů, které byly ještě umocněny prohlášením Fedu o tom, že je připraven ponechat vysoké úrokové sazby déle, než se původně čekalo.

Index S&P 500 v průběhu září poklesl o téměř 5 %, když měsíc uzavřel na hodnotě 4 288 bodů. Od začátku roku tak „americká pětistovka“ nicméně stále připisuje 12% zhodnocení. Pod největším tlakem jsou v posledních týdnech růstové společnosti a firmy s malou tržní kapitalizací, které jsou nejcitlivější na prostředí vysokých sazeb. Hlavním hybatelem burzovního dění byl totiž výrazný nárůst dluhopisových výnosů, když výnos 10letého státního dluhopisu USA vystoupal na nejvyšší úrovně od roku 2007. Růst je přitom patrný zejména na delším konci výnosové křivky, což svědčí o tom, že do cen dluhopisů investoři započítávají scénář vyšších sazeb po delší dobu.

Konkrétně se výnos 10letého dluhopisu pohybuje na 4,6 % ročně do splatnosti, 20letý je pak dokonce na 4,9 % ročně. Po dekádě a půl prostředí velmi nízkých sazeb tak vidíme otočku o 180 stupňů, která mění pravidla hry. Dluhopisy vytváří poměrně silnou konkurenci pro akcie, jejichž ceny jsou pod tlakem, neboť investoři požadují od akciového trhu vyšší očekávané zhodnocení než dříve. Ačkoliv Fed naznačuje, že by ještě teoreticky mohl dále navyšovat úrokové sazby, my tento pohled nesdílíme. Negativním faktorem je však růst cen ropy, která se blíží psychologické hranici 100 USD/barel.

Inflace je nicméně na jednoznačném sestupném trendu, což bylo patrné i na reportu PCE inflace za srpen, která zpomalila na 3,9 % meziročně. Jde o nejnižší tempo růstu cen (očištěných o energie a potraviny) od listopadu 2020. Pokles tlaků je patrný i na trhu práce v USA, přičemž dopad vysokých sazeb se silně propisuje do segmentu bydlení.

Průměrná úroková sazba na 30leté hypotéce v USA vystoupala na 7,3 %, tedy na nejvyšší úrovně za posledních 23 let, což se odráží i v klesajícím počtu prodaných domů. Dopady vysokých sazeb tak již jsou patrné a budou se v příštích měsících v ekonomice projevovat ještě výrazněji. Trh proto nyní očekává, že sazby již neporostou a zůstanou až do třetího čtvrtletí příštího roku beze změny, poté by měly začít pozvolně klesat.

Zasedání centrálních bankéřů proběhlo i v Česku, úrokové sazby však podle očekávání zůstaly beze změny. Klíčovým tématem je nadále otázka, zda ČNB začne snižovat sazby ještě letos nebo tento krok nechá až na první kvartál příštího roku. To je značně nejisté, nicméně podle slov guvernéra Michla je pro něj menším zlem podstřelení inflačního cíle vlivem pozdějšího poklesu sazeb než situace, kdy by byla inflace dlouhodobě zvýšená. V každém případě je zjevné, že bankéři se již na uvolňování měnové politiky pozvolna připravují, a to mimo jiné zrušením úročení povinných minimálních rezerv ČNB.

V Evropě vyšla příznivá inflační čísla, když tempo růstu cen v eurozóně dosáhlo v září 4,3 % meziročně, což je nejnižší hodnota za poslední 2 roky. Přesto zástupci ECB utvrdili investory v tom, že jsou odhodláni ponechat sazby na vysokých restriktivních úrovních po delší dobu tak, aby s jistotou stlačili inflaci zpět k 2% cíli. Aktuálně depozitní sazba ECB dosahuje již 4 % a je pravděpodobně na svém vrcholu v rámci tohoto úrokového cyklu.

Toto prostředí „vysokých úrokových sazeb po delší dobu“ tak otevírá prostor investorům zaměřit se kromě akcií na dlouhodobé státní dluhopisy. Ty jsou nyní na atraktivně nízkých cenových úrovních a pokud nepřijde žádná černá labuť v podobě druhé velmi silné inflační vlny, měly by v budoucnu přinést zajímavé zhodnocení společně s tím, jak budou centrální banky v příštích letech přistupovat ke snižování úrokových sazeb. Tuto myšlenku zohledňujeme i v našich fondech.

V dnes začínajícím týdnu bude klíčové sledovat především páteční report z pracovního trhu USA, kde se očekává, že ekonomika vytvořila 165 tis. nových pracovních míst. To by značilo výrazné zpomalení přehřátého trhu práce, neboť průměr posledních 12 měsíců dosahuje 271 tis. nových pozic. Od poloviny měsíce října rovněž odstartuje výsledková sezóna za 3Q. V posledních týdnech jsou patrné spíše opatrné výhledy firem, které převážně snižují svá očekávání ohledně dosažených zisků. Ekonomika USA tak zjevně začíná zpomalovat pod tíhou vysokých sazeb, nicméně je s podivem, jak odolná navzdory aktuálnímu dění zůstává.

Výnos 10letého státního dluhopisu USA nejvýše od roku 2007