Výrazné snížení sazeb vyhnalo akcie na nová maxima

Krok, na který investoři čekali dlouhé měsíce, konečně přišel. Po více než roce, kdy Fed udržoval svou klíčovou úrokovou sazbu v pásmu 5,25-5,5 %, jsme svědky prvního snížení, a to rovnou o 50 bazických bodů. To přineslo pro akcie impuls k růstu na nové rekordy.

Zámořský index S&P 500 tak pokořil hranici 5 700 bodů a od začátku letošního roku připisuje již více než 20 %. Hlavními tahouny však v posledních měsících již nejsou akcie technologických či polovodičových společností. Pozornost investorů se přesunula k hodnotovým firmám a společnostem ze sektorů jako jsou nemovitosti, utility či finance. Dochází tak k tomu, že tituly s doposud slabší výkonností dohánějí včerejší vítěze.

Klíčovou událostí uplynulého týdne bylo již zmíněné zasedání americké centrální banky. Ta po více než čtyřech letech přistoupila k prvnímu snížení úrokových sazeb, a to rovnou o 50 bazických bodů. K tomuto kroku se zástupci Fedu rozhodli mimo jiné v návaznosti na výrazný pokles inflačních tlaků. Ty vrcholily v červnu 2022, kdy ceny rostly meziročně o 9,1 %. Poslední číslo z letošního srpna pak hovoří o 2,5% meziroční inflaci, která jasně směřuje k cíli. Fed zároveň reagoval na nárůst míry nezaměstnanosti na 4,2 %.

Guvernér Powell se nechal slyšet, že snižování tak razantním tempem není novým normálem a na dalších zasedáních se Fed zřejmě uchýlí ke standardním změnám po 25 bodech.

Zároveň prohlásil, že ekonomika USA je v dobré kondici a jeho snahou je, aby tomu tak i zůstalo. Fed konkrétně očekává ekonomický růst v letošním i příštím roce na úrovni 2 %. Inflace by měla postupně klesat a s ní i úrokové sazby až ke své neutrální hladině 3 %.

Krok Fedu zvyšuje pravděpodobnost „hladkého přistání“, neboť jeho prostřednictvím dojde k poklesu úrokových nákladů firem i domácností, což podpoří ekonomický růst v příštím roce. Z pohledu akciového trhu bude zásadní, zda se naplní očekávání v podobě pokračujícího růstu HDP Spojených států. Pokud ano, pokles sazeb je pro akcie dobrou zprávou. Naopak pokud by se naplnil nyní méně pravděpodobný černý recesní scénář, ceny rizikových aktiv by klesaly navzdory snižujícím se úrokům.

Obecně jsou však vyhlídky spíše optimistické. Spotřeba domácností v USA zůstává silná, žádosti o podporu v nezaměstnanosti naopak nízké. Majetek Američanů se zvyšuje díky růstu cen nemovitostí a finančních aktiv, zároveň solidním tempem rostou i mzdy. Scénář „soft landingu“ je tak nejen možný, ale i pravděpodobný. V takovém případě by se akciím mělo dařit nadále růst, přičemž vítr do zad by mohl foukat zejména cyklickým a hodnotovým titulům, které mají potenciál dohánět silnou historickou výkonnost technologických akcií.

Do hledáčku investorů by se měly dostat i dividendové společnosti s tím, jak bude klesat výnos do splatnosti státních dluhopisů a dalších bezpečných aktiv. K této rotaci již v průběhu třetího čtvrtletí dochází. Zatímco technologický Nasdaq od července připsal 1,3 %, S&P 500 zhodnotilo o 4,6 % a hodnotový index Russell 1000 Value pak dokonce o 7,2 %.

V nyní začínajícím týdnu budou čeští investoři sledovat zejména středeční zasedání ČNB, na kterém by mělo dojít k dalšímu snížení 2T repo sazby, tentokrát o 0,25 procentního bodu na 4,25 %. Důvodem pozvolného poklesu korunových úroků bude především obezřetnost centrálních bankéřů. Česká meziroční inflace by totiž měla zejména v průběhu posledního čtvrtletí opět vystoupat nad hladinu 3 %, a to zejména kvůli oživení spotřeby domácností a nízké loňské srovnávací základně.

Fed snižuje sazby o 50 bazických bodů, zdroj: tradingeconomics.com