Ve světle reflektorů dluhový strop USA a inflace

Akcie za sebou mají smíšený týden, zatímco tradiční tituly z indexu Dow Jones ztrácely, technologické společnosti převážně rostly. Pozitivní impuls přinesla inflační čísla jak v zámoří, tak i na domácí scéně. Nervozitu však vyvolává nedořešený dluhový strop Spojených států.

S&P 500 v uplynulém týdnu mírně korigoval, když uzavřel o 0,3 % níže na 4 124 bodech. Zatímco index tradičních akcií Dow Jones ztrácel 1,1 %, technologický Nasdaq připsal 0,4 %. Obecně tak akcie hledaly jasný směr. Dlouhodobější pohled do zpětného zrcátka je však výrazně optimističtější, neboť letošek se nese ve znamení akciového oživení. S&P 500 od ledna přidává 7,4 %, evropský STOXX 600 pak 8,5 %.

Jedním z hlavních témat na trzích je doznívající výsledková sezóna, v jejímž rámci svá čísla představilo již 92 % společností z indexu S&P 500. Ty zpravidla reportovaly nečekaně solidní výsledky, když 78 % z nich překonávalo odhady na úrovni čistých zisků. První kvartál se však vlivem nižších marží nesl ve znamení poklesu hospodářských výsledků. Jsme konkrétně svědky meziročního poklesu zisků firem o přibližně 4 %. Vysoká inflace a zpomalující ekonomický růst si tak vybírá svou daň.

U inflace zůstaneme, neboť čerstvá data signalizují pokračování příznivého trendu. Ve Spojených státech rostly spotřebitelské ceny v průběhu dubna o 4,9 % meziročně, v březnu přitom inflace dosáhla 5 %. Jde o nejpomalejší nárůst cen za poslední 2 roky, přičemž lze očekávat, že do konce roku uvidíme sestup až k hladině okolo 3 %.

Fed tak již zřejmě nebude nucen dále navyšovat úrokové sazby, které jsou nyní dokonce vyšší než samotná inflace. Ze současného vrcholu by sazby na podzim naopak mohly začít postupně sestupovat. Tempo jejich poklesu však bude dost možná pomalejší než trhy dnes zaceňují. Inflační očekávání v USA jsou totiž nejvyšší od roku 2011, když domácnosti vyhlíží v následujících 5letech inflaci na průměrné úrovni 3,2 %.

Rychlý pokles inflace pokračuje i v ČR, když v dubnu rostly spotřebitelské ceny o 12,7 % meziročně. Ve srovnání s březnem ceny dokonce o 0,2 % poklesly, což mělo na svědomí zlevnění potravin a pohonných hmot. Sestupný inflační trend uvidíme i v dalších měsících, přičemž v polovině roku se dostaneme poblíž psychologické hladiny 10 % meziročně. Inflace přesto zůstává astronomicky vysoká, když se pro celý letošní rok očekává hodnota okolo 12 %, jsme však na zřetelné cestě k nižším úrovním. Pomyslnou otázkou za milion dolarů pak je, zda se podaří již v příštím roce dostat na 2% inflační cíl.

Mediálně zajímavou událostí bylo i zveřejnění vládního konsolidačního balíčku. Investorů a movitých Čechů se dotkne mimo jiné plánované navýšení sazby daně právnických osob z 19 % na 21 %. Zároveň větší počet fyzických osob pocítí 23% sazbu daně z příjmu, kterou bude zatížen základ daně přesahující 3násobek průměrné roční mzdy, doposud to byl 4násobek. Do tohoto limitu se přitom započítávají i příjmy z pronájmu nebo kapitálové zisky. Zapomenout nelze ani na plánované navýšení daně z nemovitosti na dvojnásobek.

Hojně diskutovaným tématem mezi investory rovněž je dluhový strop ve Spojených státech. Jedná se o zákonný limit maximálního zadlužení, který byl v USA dosažen již v druhé polovině ledna. Nyní země jede v úsporném režimu, přičemž odhaduje se, že pokud by se nepodařilo navýšit limit maximálního dluhu do 1. června, Spojené státy by nedostály svým závazkům. To by vyvolalo na trzích poprask. Lze však čekat, že nakonec k dohodě mezi politiky dojde, vždyť strop byl od roku 1960 navýšen již 78x. Dohoda však může přijít na poslední chvíli, což by se propsalo do zvýšené volatility.

Následující dny by přesto na trzích měly probíhat spíše v poklidném duchu, když žádná zásadní makrodata neočekáváme. Mezi hlavní témata bude patřit doznívající výsledková sezóna a diskuse o zmíněném dluhovém stropu.

Ceny pohonných hmot v ČR za poslední rok setrvale klesají, což tlačí inflaci níže