Týdenní přehled: léto se chýlí ke konci


Prázdniny jsou nezadržitelně pryč a s nimi i tradičně klidné letní obchodování na trzích. Kromě domácích voleb bude v průběhu následujících měsíců důležité sledovat především vývoj pandemie a kroky centrálních bank.

V prvé řadě se však tradičně zaměřme na aktuální dění. V uplynulém týdnu akcie opět trhaly rekordy, když zámořský index S&P 500 připsal 1,5 % a uzavřel na úrovni 4 509 bodů. Nadprůměrně se dařilo technologickým růstovým společnostem, když Nasdaq připsal dokonce 2,8 %.

Trhy tak znatelně nerozhodilo vyhrocení situace v Afghánistánu, kde došlo na kábulském letišti k sebevražednému útoku, který si vyžádal mimo jiné životy 13 amerických vojáků. Spojené státy o víkendu reagovaly odvetným útokem proti Islámskému státu. Investory však tyto geopolitické třenice nechávají chladnými.

Z investičního pohledu bylo podstatně důležitější výroční setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole, které se však vzhledem k pandemické situaci konalo pouze v distanční formě. Sledovaný projev šéfa Fedu J. Powella nicméně příliš nových informací nepřinesl. Stále tak platí, že americká centrální banka zřejmě začne se snižováním objemu kvantitativního uvolňování již koncem letošního roku.

Prvního zvýšení úrokových sazeb pak budeme zřejmě svědky až v roce 2023. Obecně trh reagoval na obezřetná slova Powella pozitivně. Klíčové bude zejména příští zasedání Fedu naplánované na 22. září. Vše se bude odvíjet od šíření delta varianty koronaviru a ekonomické situace, zejména inflace společně s kondicí pracovního trhu.

Právě pandemie patří mezi největší rizika letošního podzimu. V Japonsku se virus nedaří dostat pod kontrolu, tamní vláda rozšířila platnost nouzového stavu na další části země. Infekce se šíří bezprecedentní silou, když podle japonského premiéra tamní zdravotní systém naráží na své kapacity. Koronavirus tak rozhodně ještě není za námi a existuje riziko, že si další silnou vlnou projde i Evropa a Spojené státy. Investoři si sice již na pandemii částečně zvykli, nicméně toto riziko rozhodně nelze bagatelizovat.

Z domácích luhů a hájů budou důležitou událostí podzimu volby, kromě toho se rozhodně vyplatí sledovat inflační vývoj a kroky ČNB, která bude podle všeho nadále postupně utahovat svou měnovou politiku. Poměrně optimistickou prognózu vydalo Ministerstvo financí, podle jeho analytiků by mělo letos HDP vzrůst o 3,2 %, v příštím roce pak o 4,2 %. Ještě letos by pak měla nezaměstnanost klesnout na 3 %.

Daní za slušný ekonomický vývoj však bude inflace, ta podle odhadu MF letos dosáhne 3,2 %, v příštím roce pak vyšplhá na 3,5 %. Z toho vyplývá nutnost chránit prostředky před erozí kupní síly, a to skrze dynamičtější investiční nástroje. Bezpečné depozitní produkty či státní dluhopisy potenciál na zajímavé zhodnocení nabídnout nemohou.

Zajímavého vývoje jsme byli svědky na ropě, která v průběhu minulého týdne zdražila přibližně o desetinu. Černé zlato tak umazalo předchozí ztráty, když se ropa WTI obchoduje za přibližně 69 USD/barel. Katalyzátorem růstu je silná poptávka ve Spojených státech, která dosáhla nejvyšších hodnot od začátku pandemie. Svou roli sehrály i odstávky dodávek z Mexického zálivu z důvodu hurikánu Ida.

V nadcházejícím týdnu bude klíčový zejména páteční report z amerického trhu práce. Ekonomika Spojených států podle očekávání v srpnu vygeneruje 750 tisíc pracovních míst, přičemž nezaměstnanost by měla poklesnout na 5,2 %. Postupně tak sledujeme návrat Američanů zpět do aktivního života, což v průběhu září podpoří i konec štědrých podpor v nezaměstnanosti.

Graf týdne: Denní počty nově nakažených koronavirem v Japonsku, zdroj: worldometers.info


NEWS

Pro důležitá rozhodnutí jsou zapotřebí správné informace.


Sdílejte tento článek