Týdenní přehled: na akciových trzích se zelenalo

Po dlouhých sedmi ztrátových týdnech se zámořské akcie odrazily ode dna a připsaly solidní zisky.

Index S&P 500 prolomil nejdelší sérii ztrátových týdnů od roku 2001, když připsal 6,6 % na 4 158 bodů. Od začátku roku tak ztrácí „pouze“ 12,8 %, čímž se úspěšně dokázal vymanit z medvědího trendu. Technologický Nasdaq poté v týdnu rostl o 6,8 %. Důvodem akciového obratu byly (kromě již zjevně přeprodaného sentimentu) slušné firemní výsledky v rámci doznívající výsledkové sezóny za 1Q. Pomohly i náznaky Fedu, který by mohl být více flexibilní při práci se sazbami. V zájmu centrální banky je totiž balancovat mezi krocením inflace a ekonomickým růstem.

Ze zveřejněného zápisu z posledního zasedání Fedu je však zjevné, že bankéři budou na dalších dvou zasedáních nadále rychle utahovat měnovou politiku zvyšováním základní sazby o 50 bazických bodů. Současně od června lze čekat postupné snižování bilance, což v praxi znamená stahování likvidity z ekonomiky, a to tempem až bezmála 100 mld. USD měsíčně. Ke konci roku bychom pak měli být svědky pásma základní sazby Fedu v rozmezí 2,5-2,75 %. V těchto výhledech jsme umírněnější než dříve, neboť v prostředí ochlazující ekonomiky bude centrální banka se zvyšováním sazeb opatrnější.

Zvyšovat sazby začne brzy pravděpodobně i ECB, která nemůže jen nečinně přihlížet rychle rostoucí inflaci. To potřebuje eurozóna jako sůl, vždyť klíčová depozitní sazba je aktuálně na -0,5 %, a to v prostředí, kdy inflace v některých zemích eurozóny dosahuje dvouciferných hodnot. Například Estonsko zažívá růst spotřebitelských cen o astronomických 19,1 %. K prvnímu zvýšení by mohlo dojít již v červnu nebo červenci. Podle guvernérky Lagardeové navíc dojde velmi brzy k ukončení kvantitativního uvolňování. Bankéři z ECB si tak snad konečně uvědomují, že držet sazby pod nulou a provádět kvantitativní uvolňování v současné době je jako přilévat benzín do ohně.

Čína nadále zastává politiku nulové tolerance covidu, což se propisuje do obav ze zpomalení ekonomického růstu. Index největších blue-chip společností CSI 300 v týdnu propadl o 1,9 %, mimo jiné i proto, že čínské průmyslové firmy se potýkají s nejvýraznějším poklesem zisků za poslední 2 roky. Pokud budou lockdowny přetrvávat, budeme zřejmě svědky dalšího narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, což se propíše do nedostatku zboží a vyšší inflace v USA i Evropě.

Rozhodně však z ekonomiky přicházejí i pozitivní zprávy. Domácnosti v USA se totiž s inflací zvládají vypořádat poměrně slušně. Vidíme nárůst zájmu o služby na úkor zboží, a to zejména v rámci nadprůměrně příjmových domácností. Současně jsme v USA svědky toho, že dochází k poklesu inflačních očekávání v posledních měsících. Nárůst úroků evidentně zpomaluje realitní trh, přičemž problémy s nedostatečnou nabídkou zboží v celé řadě sektorů ustupují. Inflace v USA by tak měla v druhé polovině letošního roku nabrat sestupnou trajektorii, což by mělo být podporou pro akciové trhy.

Ačkoliv tak investiční prostředí rozhodně není ideální, firemní zisky nadále rostou a řada ekonomických indikátorů zůstává na pozitivních úrovních. Dlouhodobý výhled pro akciové trhy tak je příznivý. Pro krátkodobý vývoj bude velmi důležité sledovat inflaci. Pokud budeme svědky poklesu cenových tlaků v ekonomice, Fed nebude muset být tak agresivní se zvyšováním úrokových sazeb, což by bylo jednoznačnou podporou pro ceny rizikových aktiv.

V začínajícím týdnu bude nejzajímavější očekávanou událostí páteční report z amerického trhu práce, kde se čeká pokles míry nezaměstnanosti na 3,5 % a tvorba 325 tisíc pracovních míst v průběhu května. Volatilita z trhů velmi pravděpodobně nezmizí, obezřetnost je tak namístě. Dvojnásob to platí pro rizikové růstové akcie či kryptoměny, které jsou výrazně citlivé na očekávaný růst úrokových sazeb.

Graf týdne: Kryptoměny letos prošly výprodejem, bitcoin (modře) od začátku roku ztratil 40 %, ethereum (oranžově) pak více než 50 %, zdroj: tradingview.com