Týdenní přehled: Fed plánuje sundat nohu z plynu

Zápis z posledního zasedání americké centrální banky naznačil, že zástupci Fedu již diskutují možné snižování objemu kvantitativního uvolňování. Pomyslné „vidle“ jim však do toho může hodit rychle se šířící delta varianta koronaviru.

Obchodování bylo v průběhu minulého týdne nezvykle nervózní. Ještě v pondělí trhy atakovaly nová maxima a index S&P 500 vyšplhal až na 4 480 bodů, což je v podstatě dvojnásobek od minim z 23. března minulého roku. Následně však trh vystrašily obavy z rychlejšího utahování měnové politiky. Index implikované volatility VIX, označovaný též jako barometr strachu, se tak vyhoupl znatelně nad úroveň 20 bodů. V pátek však přišlo opětovné uklidnění, S&P 500 tak uplynulý týden zakončil o 0,6 % níže. Evropské akcie reprezentované indexem STOXX Europe 600 pak propadly o 1,5 %.

Nervozitu vyvolal zápis z posledního zasedání Fedu, v jehož rámci se více zástupců centrální banky vyjádřilo pro utlumování kvantitativního uvolňování. V současnosti dochází k odkupům státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami za 120 mld. USD měsíčně. Trh přitom aktuálně očekává, že ke snižování objemu tohoto programu by mělo dojít na přelomu letošního a příštího roku. Více se zřejmě dozvíme na zářijovém zasedání Fedu. K prvnímu zvýšení úrokových sazeb by pak mělo dojít až v roce 2023.

To je rozumný krok, neboť současné velmi uvolněné podmínky nemohou trvat navěky. Zejména vzhledem k aktuální velmi dobré kondici ekonomiky, když nezaměstnanost dosahuje 5,4 % a neoblomně míří níže. Růst HDP je nejsilnější za posledních 40 let, míra bankrotů podniků velmi nízká a inflace výrazně nabírá na síle. Ekonomice by tak dost možná slušelo i rychlejší utahování měnové politiky, což by však cenám akcií rozhodně neprospělo.

Tomu však stále brání nekončící sága pandemie koronaviru. Počty nově nakažených ve Spojených státech opět rychle rostou, aktuálně dokonce přesahují 150 tisíc denně. Ještě před měsícem byl počet nově nakažených o dvě třetiny menší. Pozitivní alespoň je, že podíl lidí, kteří nemoci podlehli, je znatelně nižší než v předchozích vlnách. Bohužel se však zdá, že se v průběhu podzimu budeme muset připravit na další proti-pandemická opatření a ani očkování nemusí znamenat zaručený recept pro návrat do normálu.

Nervozita na čínském akciovém trhu se nadále stupňuje. Pod silným tlakem jsou kvůli regulatorním zásahům technologické akcie jako Alibaba nebo Tencent. Čínští soudruzi mají evidentně strach, aby jim tyto největší firmy nepřerostly přes hlavu a chtějí jim zastřihnout křídla. Zároveň chtějí využít jejich prostředky pro sociální účely a snížení nerovnosti. Rostou i obavy ze zavedení majetkových daní, zkrátka socialismus se vší parádou.

Strach se přenáší i na další odvětví, jako například výrobce alkoholu nebo zdravotnické společnosti. K regulacím se přidává i útlum tamního ekonomického růstu, k čemuž přispěly i záplavy a šířící se koronavirus. A samozřejmě zdražující materiály a vstupy do výroby, což zhoršuje profitabilitu celé řady firem. Čínské akcie reprezentované indexem CSI 300 tak letos ztrácí přibližně 10 %, a to v situaci, kdy západní trhy rapidně rostou.

V aktuálním týdnu bude nejzajímavější událostí tradiční sympozium centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole, které se kvůli pandemii bude konat jen virtuálně. Pod drobnohled se dostane zejména páteční vystoupení šéfa Fedu Powella. Ostatní očekávané události jsou spíše sekundárního významu, snad s výjimkou čtvrtečního reportu HDP Spojených států za 2Q. Oči však budou upřeny zejména na centrální bankéře, kteří v poslední době jednoznačně dirigují dění na kapitálových trzích.

Graf týdne: Vývoj čínských akcií (CSI 300) za poslední rok, zdroj: tradingview.com