Týdenní přehled: rusko-ukrajinské napětí

Akciové trhy pokračovaly v poklesu v důsledku hrozící eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. K náladě investorům nepřidává ani vysoká inflace a s tím související očekávané zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu.

Index S&P 500 tak v průběhu minulého týdne odepsal 1,6 %, přičemž nedařilo se ani technologickým akciím, když Nasdaq ztratil 1,8 %. V centru pozornosti bylo dění na geopolitické scéně, když hrozba konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem motivovala investory prodávat riziková aktiva a přesouvat se ke zlatu či státním dluhopisům. Situace je velmi nepřehledná a každým dnem se objevují rozporuplné zprávy. Předvídat budoucí vývoj je tak extrémně složité a nezbývá než doufat, že k výrazné eskalaci nedojde.

Rusko je totiž jeden z největších světových producentů ropy, jehož dodávky jsou klíčové především pro evropský region. V rámci dodávek zemního plynu do Evropy se podílí z přibližně 40 %, přičemž konkrétně pro ČR je ruský plyn naprosto klíčový. Ceny energetických komodit tak mají zcela logicky růstovou tendenci, když ropa Brent od začátku letošního roku posílila o 18 % na aktuálních bezmála 94 USD/barel. To se již výrazně projevuje u tuzemských čerpacích stanic, kde se Natural 95 prodává v průměru za 37,3 CZK/l, nafta pak za 36,2 CZK/l.

Růst cen pohonných hmot přispívá k velmi vysoké domácí inflaci. V lednu totiž v ČR spotřebitelské ceny rostly 9,9% meziročním tempem. To jistě znervózňuje ČNB, neboť inflace opět překonává odhady a v následujících měsících zřejmě nadále poroste. Centrální bankéři tak možná budou muset přistoupit k dalšímu navýšení 2T repo sazby, podle všeho by však pomyslným stropem měla být úroveň 5 %.

Inflace je v každém případě horkým ekonomickým tématem a spousta lidí si až nyní začíná uvědomovat důležitost investování v rámci ochrany kupní síly úspor.

Geopolitické napětí zároveň tlačí investory k „bezpečným přístavům“ jako je americký dolar, státní dluhopisy či drahé kovy. Právě zlato se dostalo na úroveň 1900 USD/oz, což jsou nejvyšší hodnoty od loňského června. Zlatu mimo jiné svědčí i současná vysoká inflace a obecně nejistota na trzích, kvůli čemuž se k němu investoři ve větší míře uchylují. Relativně vůči akciím se přitom zdá být poměrně levné, prostor pro růst zlata v případě pokračujícího globálního napětí je tak otevřený.

Zároveň se zdá, že Fed by mohl být v utahování měnové politiky umírněnější a na březnovém zasedání zvýší základní sazbu pouze o klasických 25 bazických bodů, čemuž trh přikládá přibližně 80% pravděpodobnost. Pozitivně překvapily i maloobchodní tržby ve Spojených státech, které v lednu navzdory obavám z omikronu meziměsíčně vzrostly o 3,8 %. Tahounem byly hlavně online obchody, prodeje nábytku a automobilů, které se dostaly na 10měsíční maxima. Poměrně dobře probíhá i výsledková sezóna, která se již blíží ke konci. Prozatím reportovalo 86 % společností z indexu S&P 500, které vykázaly meziroční růst čistých zisků o více než 30 %.

Dnešní (pondělní) obchodní seance bude výrazně ovlivněna svátkem ve Spojených státech (Den prezidentů), kvůli čemuž zůstanou tamní burzy uzavřeny. Zcela klíčová bude pro vývoj na trzích v příštích dnech geopolitická situace. Makrodata včetně středečního indexu cen výrobců v ČR či pátečního spotřebitelského sentimentu University of Michigan budou zřejmě až sekundární záležitostí.

Na pražském parketu se investoři loučí s akciemi O2 CR, které budou ve čtvrtek delistovány vzhledem k nucenému odkupu (vytěsnění) ze strany PPF za cenu 270 CZK/akcie. Domácí trh tak přijde o poměrně zajímavý defenzivní titul, který měli investoři v oblibě zejména kvůli vysoké dividendě. S cenou nespokojení minoritní akcionáři se již formují pod vedením aktivistického investora Tomáše Hájka a připravují hromadnou žalobu o dorovnání ve spolupráci s advokáty z KLB Legal.

Graf týdne: ropa Brent nejdražší za 7 let