Týdenní přehled: ECB poslala euro na 2letá minima

V uplynulém týdnu rezonovala finančními trhy nadále situace na Ukrajině, ke které se přidaly nejen firemní výsledky za první kvartál, ale i inflační reporty z USA a ČR.

Index S&P 500 v průběhu zkráceného předvelikonočního týdne odepsal 2,1 % a uzavřel lehce pod hladinou 4 400 bodů. Investoři bedlivě sledovali inflační statistiku ze Spojených států za březen, která odhalila 8,5% meziroční růst cenové hladiny, což je nejvyšší úroveň za 40 let. Index cen výrobců (PPI), který sleduje ceny z pohledu producentů, dosáhl meziročního růstu dokonce o 11,2 %, tedy nejrychlejšího tempa v historii. Podle mnohých ekonomů by však právě v těchto měsících měla inflace v USA kulminovat, když navzdory pokračující krizi na Ukrajině ceny některých komodit již začínají klesat.

V ČR dosáhla březnová míra růstu spotřebitelských cen 12,7 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1998. Podle současných výhledů přitom míra inflace nadále poroste, když by měla dosáhnout v průběhu druhého čtvrtletí na úrovně okolo 13-15 %. Největším zásahem do peněženek domácností je nyní jednoznačně vývoj výdajů na bydlení (meziročně +17,6 %) a dopravu (+21,6 %). Jen tyto položky jsou zodpovědné za více než polovinu současného bezmála 13% růstu spotřebitelských cen. Na dalším zasedání ČNB (5. května) čekejme další růst základní sazby, zřejmě na úroveň 5,5 %.

Z dalších témat rezonuje začátek výsledkové sezóny za první čtvrtletí. Své výsledky reportovaly banky jako J.P. Morgan, Morgan Stanley či Goldman Sachs. Prozatím můžeme pozorovat opatrný optimismus, když banky svými čísly zpravidla překonávaly očekávání díky solidní ekonomické kondici domácností a poptávce po nových úvěrech. Managementy firem však zdůrazňovaly rostoucí rizika pro americkou i globální ekonomiku.

V hledáčku investorů nadále zůstávají centrální banky. ECB na svém zasedání v minulém týdnu ponechala (navzdory vysoké inflaci) základní sazbu beze změny na úrovni 0 % a potvrdila pokračující kvantitativního uvolňování, byť v klesajícím objemu. To trhy evidentně zklamalo a euro se vůči dolaru propadlo na 2leté minimum. Holubičí tón centrální banky naopak byl podporou pro evropské akcie, když STOXX Europe 600 v týdnu zpevnil o 1,1 %.

Razantnější kroky se očekávají od Fedu, ten by měl na dalším meetingu 4. května oznámit růst základní sazby o 50 bazických bodů. Zároveň se očekává zahájení kvantitativního utahování v objemu 95 mld. USD měsíčně. Americká centrální banka tak pravděpodobně brzy začne výrazným způsobem dupat na měnově-politickou brzdu prostřednictvím snižování své bilance.

Na to reagují růstem nejen výnosy dluhopisů, ale i úroky na hypotékách v USA. Průměrná sazba na 30letý fix se vyšplhala na 5 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2011. Ještě na začátku loňského roku se přitom pohybovala na 2,65 %. To může způsobit určité ochlazení silně rozjetého nemovitostního trhu v USA.

Navzdory některým nepříznivým faktorům nepředpokládáme, že by v letošním roce měla v USA nastat recese. Kolísavost akciového trhu však bude pravděpodobně v příštích měsících zvýšená, případné výraznější poklesy by však měly znamenat především nákupní příležitost. Nadále by se mělo nadprůměrně dařit spíše defenzivnějším a hodnotovým akciím, které jsou odolnější proti prostředí vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb.

V nyní začínajícím týdnu bude kromě vývoje na Ukrajině a firemních výsledků důležité sledovat i situaci v Číně, která bojuje s další vlnou koronaviru. Tamní vláda vyznává velmi restriktivní politiku a přistupuje k rozsáhlým uzávěrám, což může dále prohloubit nedostatky dodávek celé řady zboží. Evropské trhy zůstávají z důvodu oslav Velikonoc v pondělí uzavřeny, v USA se však obchoduje standardně.

Graf týdne: Vývoj úrokové sazby 30leté fixace hypotéky v USA, zdroj: edwardjones.com