Týdenní přehled: vysoká inflace vystrašila trhy

Tématem číslo jedna uplynulého týdne byla jednoznačně inflace, která nepříjemně překvapila nejen v USA, ale i v domácí ekonomice. To vyvolává obavy investorů z možného rychlejšího utahování měnových politik.

Akciové trhy za sebou nemají zrovna povedený týden, když S&P 500 v jeho průběhu odepsal 1,4 % na 4 174 bodů. Hůře se dařilo technologickým akciím, které jsou na případný růst úrokových sazeb citlivější, Nasdaq tak ztratil 2,3 %. Negativní sentiment se přesunul i do Evropy, když široký index STOXX Europe 600 odepsal 0,5 %.

Hlavním důvodem nervozity na trzích byl středeční inflační report z USA. V dubnu se totiž růst cen probudil ze zimního spánku, když meziroční inflace dosáhla 4,2 %. Meziměsíčně pak ceny vzrostly o vysokých 0,8 %, výrazně nad odhady analytiků. Jsme tak svědky nejvýraznějšího zdražování za dlouhé roky. Jádrová inflace nezohledňující ceny energií a potravin dokonce meziměsíčně vystřelila o 0,9 %, tedy nejrychleji od roku 1981.

Jednou z příčin je ochromená nabídka, když z důvodu pandemie celá řada společností omezovala produkci i stav zásob s výhledem déle trvající recese, která ve finále nenastala. To je částečným důvodem nynějšího silného růstu cen vstupů do výroby, jako jsou například polovodičové čipy, kovy či zemědělské komodity.

Svou roli sehrává i poptávková strana, která je silně podpořena vládními stimuly. Lidé díky nim v posledním roce dokázali ušetřit poměrně významnou část svých příjmů. Nyní využili otevření celé řady obchodů a služeb v USA k přeměně části úspor ve spotřebu, čímž tlačí ceny vzhůru. Tato nerovnováha mezi stranou nabídky a poptávky však bude zřejmě jen dočasná.

Horší by však bylo, pokud by se do ekonomiky dlouhodoběji zabudovala vysoká inflační očekávání. Ta jsou nyní podle průzkumu University of Michigan nejvyšší za posední dekádu, když spotřebitelé vyhlížejí v následujících 5-10 letech růst cenové hladiny o 3,1 % meziročně. Strach z inflace je tak evidentní. Fed však uklidnil trhy prohlášením, že nehodlá měnit svou politiku a tento vývoj je pouze přechodný.

Pokud by však inflace zůstala na takto zvýšených úrovních až do podzimu, zřejmě by to nahlodalo současné přesvědčení investorů o tom, že uvolněná politika Fedu s námi zůstane dlouhou dobu. Jde tak o jednu z možných rozbušek opětovného příchodu zvýšené volatility na trhy.

Rychlejšího růstu cen jsme svědky i v ČR, když v dubnu inflace dosáhla 3,1 % meziročně, znatelně nad očekáváním analytiků. Zvyšování sazeb ze strany ČNB by tak mohlo nastat již v průběhu léta. Objevují se totiž názory o tom, že by růst cen mohl v příštích měsících nadále akcelerovat. Například podle analytika poradenské společnosti PwC může spotřebitelská inflace v ČR vystoupat až na deset procent. Odvážná prognóza, která se doufejme nenaplní. Očekávaný růst úrokových sazeb alespoň pomáhá koruně, která posílila pod 25,5 EUR/CZK.

Zajímavý vývoj probíhá i na trhu kryptoměn, kde rozvířil vody opět kdo jiný než Elon Musk. Ten oznámil, že Tesla přestává akceptovat platby v bitcoinu. Na to reagovaly kryptoměny výprodejem. Zejména bitcoin se dostal pod tlak, když jeho kapitalizace dosahuje jen 40% podíl na celém trhu. V průběhu roku 2020 to přitom bylo zpravidla znatelně nad 60 %. Spekulanti se tak evidentně přesouvají k alternativním kryptoměnám.

Následující týden bude na makrodata spíše chudý, za zmínku stojí především úterní report HDP eurozóny a středeční zápis ze zasedání Fedu. Hlavním tématem však bude nadále inflace. Obavy z růstu spotřebitelských cen či ukončení podpory ze strany centrálních bank a vlád by mohly opět rozkolísat akciové trhy.

Graf týdne: Vývoj meziroční inflace v USA, zdroj: tradingeconomics.com