Týdenní přehled: inflace a růst sazeb na obzoru

Hlavním tématem na trzích zůstává inflace, která bude v příštích měsících nekompromisně likvidovat úspory domácností. Na to začíná hlasitě reagovat Fed signály o plánovaném navyšování úrokových sazeb.

Akciové trhy v USA byly v uplynulém týdnu pod mírným tlakem, když S&P 500 odepsal 0,3 % na 4 663 bodů. Nedařilo se ani evropskému STOXX Europe 600, který ztratil přibližně 1 %. Na trzích tak přetrvává nervozita, a to zejména z důvodu obav z vysoké inflace. Ta ve Spojených státech v prosinci dosáhla úrovně 7 %, spotřebitelské ceny rostou nejrychleji od roku 1982.

Jedním z tahounů zůstávají ojetá auta, která meziročně zdražila o neuvěřitelných 37 %. To negativně dopadá i na náladu spotřebitelů. Jasně se to odráží na vývoji spotřebitelského sentimentu University of Michigan, který poklesl na 68,8 bodů, což je druhá nejnižší hodnota za poslední dekádu. Není tak divu, že prosincové maloobchodní tržby poklesly o 1,9 % meziročně, a to i kvůli obavám z nové varianty koronaviru.

Na druhou stranu trh práce USA je ve skvělé kondici, když počty pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhly 1,56 milionu, tedy nejnižších úrovní od roku 1973. Míra nezaměstnanosti poklesla pod 4 % a ekonomika již výraznou úroveň stimulů rozhodně nepotřebuje.

Na růst cenové hladiny i situaci na pracovním trhu začíná výrazněji reagovat Fed, který signalizuje, že je připraven silné inflační tlaky tlumit.

Podle současných tržních očekávání tak k prvnímu navýšení úrokových sazeb přistoupí již v březnu, přičemž letos k utažení měnových podmínek dojde rovnou čtyřikrát. Hospodářský cyklus se tak posouvá do své střední fáze. Akciové trhy již nebudou těžit z výrazné měnové expanze, podmínky však zůstanou nadále uvolněné.

To rozhodně neplatí pro ČR, kde centrální banka výrazně utáhla peněžní kohouty. Do března zřejmě dále posune 2T repo sazbu někam do pásma 4,5-5 %. Nebude tak reagovat na nic jiného než vysokou inflaci, ta na domácí půdě v prosinci dosáhla 6,6 % meziročně a bude hůř. V následujících měsících bude růst cen v rámci ČR velmi pravděpodobně atakovat hodnoty okolo 9-10 %. Zdražuje totiž prakticky vše, mezi hlavní viníky cenového růstu však můžeme zařadit náklady na bydlení, komodity v čele s energiemi a celou řadu nedostatkového zboží kvůli výpadkům dodavatelských řetězců.

Ve Spojených státech v minulém týdnu neoficiálně odstartovala výsledková sezóna reporty velkých bank. Ty svými čísly zpravidla zklamaly, když se ceny akcií JPMorgan Chase a Citigroup dostaly pod prodejní tlak. Obecně jsou však očekávání pro společnosti z S&P 500 v rámci čtvrtého kvartálu nastaveny pozitivně, když trh vyhlíží meziroční růst čistých zisků o více než 20 %. V následujících týdnech tak budou firemní reporty jedním z hlavních hybatelů dění na trzích.

Investoři budou sledovat i inflaci, Fed a vývoj výnosů na státních dluhopisech. Ty v letošním roce pravděpodobně porostou, což by nemělo příliš svědčit růstovým akciím. Vyhlídky pro trhy zůstávají nadále pozitivní, nicméně zpomalující ekonomický růst, vysoká inflace a blížící se zvyšování úrokových sazeb bude nepříznivě ovlivňovat ceny rizikových aktiv. Musíme se tak s velkou pravděpodobností smířit s nižšími výnosy a vyšší volatilitou. Nadále však očekáváme pokračování býčího trhu, tedy růstu na akciích.

Z historické perspektivy totiž zpravidla platilo, že akcie měly růstovou tendenci až do doby, kdy se centrální banky blížily do závěrečné fáze své měnové restrikce a výnosová křivka dosahovala inverzního charakteru. Od této situace jsme pravděpodobně ještě několik let vzdáleni. I letošek by se tak měl nést ve znamení akciového růstu a postupného zotavování světové ekonomiky z pandemického šoku.

Graf týdne: Spotřebitelská inflace v USA nejvyšší za posledních 40 let, zdroj: FRED