Týdenní přehled: Bidenův stimulační balík podpořil trhy

Hlavní zprávou minulého týdne bylo definitivní schválení stimulačního balíku amerického prezidenta Bidena v objemu 1,9 bilionu dolarů. To vehnalo investorům optimismus do žil, když index S&P 500 dokonce pokořil nová historická maxima. Obavy z nárůstu dluhopisových výnosů však přetrvávají.

Obchodování na světových trzích opět ovládli býci, když index Dow Jones uzavřel uplynulý týden o více než 4 % výše, Nasdaq Composite připsal 3,1 % a S&P 500 poté 2,7 %. Zajímavé bylo především obchodování technologických akcií, které byly nadprůměrně volatilní právě v důsledku nervozity okolo nárůstu výnosů státních dluhopisů.

Ty uzavřely týden růstem, konkrétně v případě desetiletého vládního dluhopisu USA na 1,63 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 13 měsíců. Nárůst dluhopisových výnosů pochopitelně negativně ovlivňuje ceny akcií, protože budoucí cash flow musíme diskontovat vyššími sazbami. Nejvíce pod tlakem jsou přitom růstové firmy, které prozatím dosahují jen velmi nízkých zisků.

Náladu na trzích však podstatně zlepšilo schválení gigantického stimulačního balíku v celkovém objemu 1 900 miliard dolarů, který ve čtvrtek podepsal prezident USA. Zahrnuje mimo jiné přímou podporu v podobě šeků obyvatelům s nízkými a středně vysokými příjmy ve výši až 1400 USD na hlavu. Nadále pokračuje dodatečně navýšená podpora v nezaměstnanosti o 300 dolarů týdně, peníze navíc potečou i do školství, na podporu rodin s dětmi a zasažených odvětví.

Jde o skutečně masivní stimul odpovídající 9 % HDP Spojených států. Pokud zahrneme veškerou podporu od začátku pandemie, dostaneme se tak k číslu přesahujícímu 20 % tamního HDP. Díky tomu se ekonomika nenachází v hluboké recesi, když příjmy domácností se pohybují dokonce nad úrovněmi před příchodem koronaviru. Na rekordních číslech je i celkový majetek Američanů, k čemuž dopomáhají vysoké ceny akcií a nemovitostí.

Lidé tedy mají dostatek prostředků, což by se mohlo po opětovném otevření ekonomiky promítnout ve výrazný nárůst spotřeby a tím pádem i inflace. Ta patří mezi jedno z nejcitovanějších rizik současnosti. Pokud by ceny začaly skutečně rychle růst, Fed by musel zřejmě zasáhnout utažením své politiky, což by negativně ovlivnilo ceny rizikových aktiv.

K tomu se přidává vysoké zadlužení, když celkový dluh vlády USA nabobtnal na téměř 28 bilionů dolarů, meziročně je tedy o přibližně 20 % vyšší. Vůči HDP se dluh Spojených států pohybuje na úrovni 130 % a je tak nejvyšší od konce druhé světové války.

V rámci Evropy bylo zajímavé sledovat zasedání ECB, která se zavázala v blízké budoucnosti navýšit objem nakupovaných dluhopisů tak, aby zabránila nárůstu výnosů. Otazník však visí nad kvalitou vakcíny AstraZeneca, když Itálie zakázala užívání jedné konkrétní šarže kvůli nežádoucím vedlejším účinkům. Dánsko přestalo touto látkou očkovat úplně. Naopak v USA i EU došlo ke schválení nové vakcíny od Johnson & Johnson.

V nyní začínajícím týdnu bude nejsledovanější událostí středeční zasedání Fedu, jehož zástupci by mohli naznačit více o své případné reakci na nárůst dluhopisových výnosů. Pokud šéf centrální banky J. Powell nevyjádří ochotu zasáhnout proti výraznějšímu růstu ceny peněz, trhy mohou reagovat negativně.

Dlouhodobý výhled pro akcie zůstává pozitivní, vládní stimuly budou držet ekonomiku na nohou a centrální banky pravděpodobně nepřipustí výraznější nárůst úrokových sazeb. Zvýšená volatilita však trhy zřejmě v dohledné době neopustí.

Graf týdne: Zadlužení vlády Spojených států vzrostlo na 130 % HDP, zdroj: FRED