Týdenní přehled: inflace nabírá na obrátkách

Vzhledem k rapidně rostoucím cenám komodit není překvapením, že inflace patří společně s děním na Ukrajině mezi nejčastější témata současnosti. V ČR tempo růstu cen již přesahuje 11 %, zdražování přitom bude pokračovat i v následujících měsících.

Pod prodejním tlakem zůstávají americké akcie, když S&P 500 v uplynulém týdnu ztratil 2,9 %, technologický Nasdaq přitom odepsal 3,5 %. Naopak Evropě se dařilo a tamní akcie umazávaly předchozí ztráty s vidinou možného diplomatického řešení rusko-ukrajinské krize, konkrétně německý index DAX v týdnu připsal 4,1 %. Na trzích však zůstává velmi vysoká volatilita, která zřejmě bude pokračovat i v následujících týdnech.

České domácnosti nepříjemně překvapuje míra inflace, která v únoru dosáhla 11,1 % meziročně. Hlavním tahounem jsou náklady na bydlení, doprava a potraviny. Zdražování je však poměrně plošného charakteru. Bohužel počítejme s tím, že v následujících měsících ceny porostou ještě rychleji, a to zejména kvůli výraznému zdražení pohonných hmot. Jen za poslední měsíc vzrostla cena naturalu 95 o 28 %, cena nafty dokonce stoupla o 38 %. Vláda prozatím nerozhodla o snížení DPH či spotřební daně, pouze umožnila prodávat pohonné hmoty bez biosložky, což výrazný vliv mít nebude.

Ceny nahoru však netáhnou jen energetické komodity, ale i kovy. Výrazného zdražení jsme svědky například u palladia nebo niklu, což je problém zejména pro automobilový průmysl. Domácí Škoda Auto navíc bojuje s výpadky dodávek kabelů z Ukrajiny, což opět způsobuje odstávky výroby. To bude tlumit domácí ekonomický růst a snižovat reálnou kupní sílu českých domácností.

Inflace by se mohla vyšplhat do úrovně 12-15 %, jakékoliv predikce jsou však velmi obtížné vzhledem k současné nejistotě. ČNB bude na tuto situaci reagovat dalším navýšením základní úrokové sazby na svém zasedání na konci března.

S vysokou inflací se potýkají i Spojené státy, za únor jsme byli svědky růstu spotřebitelských cen o 7,9 % meziročně, což je nejvyšší úroveň za posledních 40 let. To bude mít negativní vliv na ekonomiku USA z důvodu slabší spotřebitelské poptávky a kvůli vyšším dovozním cenám obecně. Na druhou stranu tamní domácnosti jsou v poměrně dobré ekonomické kondici, vykazují vysokou míru úspor a současnou vlnu zdražení by měly se ctí ustát.

Klíčovým tématem týdne bude ve středu končící zasedání Fedu, v jeho rámci se očekává navýšení základní sazby o 25 bazických bodů do pásma 0,25-0,5 %. Celkem bychom se podle odhadů měli letos dočkat navýšení sazeb rovnou 7x. Zároveň by v druhém pololetí mělo dojít k postupnému snižování bilance centrální banky, tedy k opaku kvantitativního uvolňování.

Rusko čelí čím dál většímu objemu sankcí ze strany Západu. Spojené státy například oznámily zastavení veškerých importů ruské ropy a plynu. Ke stejnému kroku se od začátku příštího roku zavázala i Velká Británie. EU se prozatím do zastavení odběru ruských energetických komodit příliš nehrne, proti je zejména Německo. K razantním krokům však přistupuje řada firem, některé supermarkety odmítají prodávat ruské zboží. Rovněž celá řada potravinářských firem jako Coca-Cola nebo McDonald´s opouští ruský trh. Současná situace se tak velmi výrazně propíše do životů běžných Rusů.

Co se investiční strategie týče, vzhledem k současné vysoké inflaci nadále dávají smysl zejména majetková aktiva jako jsou akcie a nemovitosti. Vzhledem k rostoucím rizikům pro region střední a východní Evropy zároveň dává smysl v rámci portfolií přemýšlet i o geografické alokaci aktiv. Pro Čechy rozhodně není optimální držet veškerý majetek v ČR či do koruny zajištěných investičních nástrojích.

Témata pro tento týden jsou tak jasná – dění na Ukrajině a zasedání Fedu. Buďme připraveni na vysokou nervozitu a volatilitu do té doby, dokud se situace na „východní frontě“ neuklidní.

Graf týdne: vývoj meziroční inflace v ČR