Týdenní přehled: inflace v USA nejvyšší za 40 let

Hlavním tématem na trzích nadále zůstává silná inflace, která znervózňuje akciové investory v USA. Fed tak bude již v březnu reagovat navyšováním úrokovým sazeb.

Nejsledovanější zámořský index S&P 500 v minulém týdnu odepsal 1,8 %, přičemž pod tlakem byly logicky především růstové akcie. To dokládá vývoj indexu Nasdaq, který poklesl o 2,2 %. Hlavním katalyzátorem výprodejů byl report lednové inflace, která dosáhla 7,5 %, což je nejvýraznější tempo růstu cen od roku 1982.

Inflační tlaky jsou přitom zjevné napříč nejrůznějšími položkami zboží a služeb. Mezi nejvýraznější viníky zdražování však v USA patří potraviny, energie, ojeté automobily či bydlení. Obecně však zdražuje prakticky vše. Podobného vývoje jsme ostatně svědky i v ČR, kde by se inflace měla v následujících měsících držet okolo hladiny 10 %.

Pozitivní alespoň je, že cenové tlaky by měly právě v následujících měsících vrcholit a již v druhé polovině roku postupně klesat. Důvodem bude zlepšení na poli dodavatelských řetězců, neboť negativní dopady pandemie budou postupně odeznívat. Tento trend můžeme již nyní vidět například na nákladech na námořní přepravu, které od poloviny listopadu klesají. Problém zvaný inflace se tak sice nepodaří velmi rychle vyřešit, nicméně situace by se již neměla zhoršovat a nad obzorem svítá na lepší zítřky.

K tomu přispěje očekávaná razantní reakce Fedu. Ekonomika Spojených států již nepotřebuje extrémně uvolněné měnové podmínky. Růst HDP bude i letos nadprůměrný a míra nezaměstnanosti klesá směrem k historickým minimům.

Trh tak očekává v letošním roce růst úrokových sazeb o 1,75 procentního bodu. V březnu bychom se dokonce mohli dočkat skokového navýšení pásma základní sazby rovnou o 50 bazických bodů, k čemuž naposledy došlo v roce 2000.

Zdá se tak, že Fed v oblasti měnové politiky poměrně výrazně zaspal a nyní bude muset začít důrazně šlapat na brzdu. To se projevuje v nárůstu výnosů 10letých státních dluhopisů USA směrem k hladině 2 %, což je nejvyšší úroveň od poloviny roku 2019. Nejvýraznějšího růstu jsme přitom byli svědky zejména na kratších splatnostech.

Na akciích tak i v následujících týdnech a měsících čekejme zvýšenou volatilitu. A to zejména do té doby, dokud nezačnou inflační tlaky postupně ustupovat. To však neznamená, že by letos akcie musely zažít ztrátový rok. Zřetelně totiž ustupují negativní dopady pandemie, když varianta omicron má u většiny nakažených jen mírný průběh. Současně jsme svědky velmi dobrých firemních výsledků, když 77 % společností z indexu S&P 500 překonává odhady. Příznivý vítr pro akcie přináší i slušná poptávka domácností z důvodu nahromaděných úspor a silný pracovní trh.

Na druhou stranu jsme svědky znatelného poklesu spotřebitelské nálady, když předběžný únorový ukazatel sentimentu University of Michigan propadl na nejslabší hodnoty od roku 2011. Nervozitu vyvolává především inflace, kvůli které očekává pokles reálných příjmů bezmála polovina Američanů. Jde o známku toho, že se firmám daří zvýšené náklady přenášet na zákazníky.

V nyní začínajícím týdnu budeme sledovat zejména středeční report maloobchodních tržeb v USA, ve stejný den pak bude zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu, který by mohl více napovědět o tempu snižování bilance americké centrální banky. Klíčový bude rovněž vývoj situace mezi Ukrajinou a Ruskem, případná eskalace by měla znatelně negativní dopad na globální finanční trhy.

Graf týdne: Fed na příštím zasedání s téměř 50% pravděpodobností zvýší úrokové sazby rovnou o 50 bazických bodů, zdroj: cmegroup.com