Týdenní přehled: ekonomiku dusí drahé energie


Ceny ropy, elektřiny i plynu letí raketově vzhůru a Evropu sužuje energetická krize. To v příštích měsících způsobí nejen nárůst inflace, ale i zpomalení tempa ekonomického oživení. Letošní zima tak může být poměrně krušná.

Akciovým trhům se v průběhu uplynulého týdne dařilo, a to navzdory pondělnímu výprodeji. Ten odstartovaly obavy z dosažení dluhového stropu v USA, rostoucích cen ropy či komentářů zástupců Fedu o tom, že existuje riziko dalšího nárůstu inflace. K tomu se navíc přidal kolaps služeb Facebooku, který vlastní mimo jiné i aplikace WhatsApp a Instagram.

Situaci okolo zadlužení Spojených států se nicméně podařilo vyřešit, když došlo k dohodě demokratů s republikány o navýšení dluhového stropu přibližně do začátku prosince. Akcie tak odmazaly dřívější ztráty, když S&P 500 uzavřel minulý týden v 0,8% zisku na úrovni 4 391 bodů. Velmi dobře se dařilo energetickým společnostem, neboť ceny komodit zaznamenávají znatelný nárůst.

Konkrétně ropa WTI vzrostla na sedmileté maximum, když v týdnu dosáhla úrovní 80 USD/barel. Zemní plyn se pak v zámoří obchodoval nejdráž od roku 2008, ceny uhlí dokonce nebyly nikdy vyšší. Ještě výraznějších růstů jsme pak svědky v Evropě a Číně, kde se již dá hovořit o energetické krizi. Vysoké ceny se negativně projevují v průmyslu, jde tak o další narušení již dříve špatně fungujících dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Viníkem současné situace je hned několik faktorů. Jsme svědky silné poptávky, která je stále velmi orientovaná ve prospěch zboží, což vede k vyšší energetické spotřebě průmyslových ekonomik. Strana nabídky je přitom přiškrcená, což svými kroky prohlubuje i OPEC. Zástupci ropného kartelu se na zasedání nedohodli na dodatečném navýšení produkce a záměrně drží ceny vysoko. K tomu se přidává tlak na rotaci směrem k obnovitelné energetice, což prodražuje konvenční zdroje.

To se silně projevuje na cenách u čerpacích stanic. Zatímco ještě začátkem roku se Natural 95 v průměru prodával okolo 28 korun za litr, nyní je to více než 35 Kč/l, což znamená nárůst o 25 %. Ještě rychlejším tempem pak zdražuje elektřina a plyn. Určitou korekci cen nicméně přineslo Rusko, které oznámilo snahu stabilizovat situaci vyššími dodávkami plynu do Evropy. Přesto se plyn s dodávkou v roce 2022 obchoduje za cenu 52 EUR/MWh, což je více než 3násobek oproti situaci na začátku letošního roku.

Tradičně očekávaný report z amerického trhu práce přinesl zklamání. Ekonomika Spojených států vygenerovala 194 tisíc pracovních míst, což je nejslabší hodnota tohoto roku. Navzdory tomu došlo k propadu míry nezaměstnanosti na 4,8 %. Důvodem je nečekaně vysoký pokles pracovní síly, což značí neochotu Američanů ucházet se o zaměstnání. Zřejmě to souvisí i s ukončením mimořádných podpor v nezaměstnanosti. Podniky se tak musí o pracovníky přetahovat, což vede k nárůstu průměrné hodinové mzdy o 4,6 % meziročně. Report může mírně komplikovat listopadové rozhodnutí Fedu o možném zahájení utahování měnové politiky. Přesto trh stále věří, že počátku taperingu (snižování objemu kvantitativního uvolňování) budeme svědky velmi brzy.

V aktuálním týdnu budou investoři vyhlížet zahájení výsledkové sezóny v USA, tu ve středu formálně odstartují největší banky. Z makrodat budeme bedlivě sledovat zejména dnešní čísla domácí spotřebitelské inflace, která zřejmě nadále bude silným mediálním tématem. Ve středu pak zveřejní inflační data i Spojené státy. Za zmínku ještě stojí páteční maloobchodní tržby v USA. Výsledek domácích voleb bude mít pravděpodobně jen velmi omezený vliv. Pozitivní alespoň je, že nová vláda by měla být rozpočtově odpovědnější a více orientovaná ve prospěch ekonomiky. Zásadní reformy však zřejmě čekat nemůžeme.

Graf týdne: letošní vývoj cen PHM v ČR, zdroj: kurzy.cz


NEWS

Pro důležitá rozhodnutí jsou zapotřebí správné informace.


Sdílejte tento článek