Týdenní přehled: Fed signalizuje rychlý růst sazeb

Americká centrální banka naznačuje rychlé utahování sazeb a snižování bilance, což společně s vysokou inflací vyvolává nervozitu na akciových trzích a žene dluhopisové výnosy výše.

Zámořský akciový index S&P v uplynulém týdnu odepsal 1,3 %, přičemž hlavním viníkem poklesu byly technologické růstové akcie. To je patrné na vývoji indexu Nasdaq, který propadl o 3,9 %. Důvodem je odhodlání Fedu bojovat s inflací. Centrální bankéři vyjádřili ochotu zvyšovat na příštích zasedáních sazby o 0,5 procentního bodu, tímto tempem přitom sazby rostly naposledy v roce 2000.

Zápis z minulého zasedání navíc naznačil, že by Fed mohl brzy začít snižovat objem své bilance až o 95 mld. USD měsíčně. V současnosti objem aktiv Fedu dosahuje 9 000 mld. USD, jde především o státní dluhopisy a cenné papíry kryté hypotékami. Z toho důvodu jsme byli svědky dalšího růstu výnosů na dluhopisovém trhu, když 10letý státní dluhopis USA nese již 2,7 % ročně do splatnosti. To jsou nejvyšší úrovně od roku 2019.

Čekejme tak určité zpomalení růstu ekonomiky USA, k čemuž přispějí vlivy jako špatný sentiment domácností, vysoká inflace a obecně více restriktivní měnové podmínky. Na druhou stranu trh práce zůstává velmi silný, když počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl na více než 50letá minima. Domácnosti navíc mají solidní objem úspor a firemní zisky by měly pokračovat v růstu.

Ještě výrazně vyšší výnosy pak nesou české státní dluhopisy, když 1roční dluhopis přináší 5,3 % ročně, 5letý pak 4,7 %. Jde o reakci na vysokou inflaci a růst úrokových sazeb ČNB. To způsobí ochlazení ekonomiky ČR v letošním roce, když odhady růstu HDP pro rok 2022 oscilují okolo 1,2 %.

Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by v příštích měsících měla kulminovat nad úrovní 13 %. V roce 2023 by pak průměrná míra inflace měla zvolnit na 4,4 %.

V aktuálním týdnu naplno startuje výsledková sezóna za 1Q, kterou tradičně zahájí reporty bank jako JPMorgan, Bank of America nebo Goldman Sachs. V rámci firem z indexu S&P 500 se očekává meziroční růst tržeb o 10 % za 3,5% nárůstu čistých zisků. Během celého letošního roku pak očekáváme růst zisků velkých firem z USA o 7,3 %. To by mělo být podporou pro ceny akcií. Proti růstu zisků však zřejmě bude působit pokles valuací z důvodu prostředí rostoucích úrokových sazeb.

Ropa Brent klesá směrem k úrovni 100 USD/barel, přesto od začátku roku zdražila přibližně o třetinu. V klesajícím trendu jsou i ceny PHM v ČR, když benzín Natural 95 zlevnil z březnového maxima nad 47 CZK/l na současných přibližně 43 CZK/l. Jedním z důvodů je ochota států západního světa uvolňovat své strategické ropné rezervy, což tlačí ceny níže. Ceny na čerpacích stanicích by tak mohly nadále klesat i díky snížení spotřební daně pohonných hmot, a to o jednu a půl koruny na litr u benzínu i nafty. Mělo by tedy dojít k snížení spotřební daně z litru benzínu z 12,84 Kč na 11,34 Kč, u nafty z 9,95 Kč na 8,45 Kč. Podle ministra financí bude snížení spotřební daně platné od 1. června do 30. září 2022, novela však musí být ještě finálně schválena. Z pohledu vlády však jde spíše o symbolický krok.

Z makroekonomických dat budeme sledovat zejména zveřejnění březnové inflace ČR, k čemuž dojde již v pondělí ráno. Dynamika růstu cen pravděpodobně nadále poroste směrem k 13 % meziročně, výsledek je však velmi nejistý stejně jako vývoj inflace v příštích měsících. Inflační statistika bude v úterý zveřejněna i v USA, kde se čeká meziměsíční růst cen o výrazných 1,2 %. Ve čtvrtek pak má zasedání ECB, kde se čeká více informací o budoucím ukončení kvantitativního uvolňování a případném růstu sazeb. V pátek se pak z důvodu oslav Velkého pátku na většině trzích obchodovat nebude.

Graf týdne: Historický a očekávaný vývoj tržeb (oranžově) a čistých zisků (zeleně) firem z indexu S&P 500