Týdenní přehled: inflace klepe na dveře

Akciové trhy za sebou mají další optimistický týden, a to navzdory některým komentářům o riziku přehřívání ekonomiky a iracionalitě chování investorů. Nečekaně slabý report z trhu práce USA na kurzy akcií zapůsobil paradoxně pozitivně. Špatné zprávy z ekonomiky jsou tak ve finále dobrou zprávou pro akciové investory. Jen další ukázka toho, jak výrazně centrální banky deformovaly trh.

Index S&P 500 připsal v průběhu týdne 1,2 % a povyskočil na 4 233 bodů, od začátku roku 2020 tak zpevnil o 30 %, všem útrapám okolo pandemie navzdory. Ještě lépe se dařilo tradičním akciím zahrnutým v indexu Dow Jones, ten připsal 2,7 %, naopak pod tlak se dostaly technologie, když Nasdaq ztratil 1,5 %. Na trhu tak nadále panuje velmi dobrá nálada.

K té přispívá výsledková sezóna za uplynulý kvartál, v jejímž rámci reportovalo již bezmála 90 % firem z indexu S&P 500. Zisky firem jsou prozatím meziročně o gigantických 47 % výše za o bezmála desetinu vyšších tržeb. Valná většina společností přitom překonává odhady analytiků. Ti po loňském poklesu zisků o 13 % pro letošní rok vyhlíží nárůst čistých zisků firem z nejsledovanějšího amerického indexu o 33 %.

To vyvolává značný optimismus. Investiční legenda W. Buffett jej však nesdílí, na výroční konferenci jeho holdingu se nechal slyšet, že lidé si v současnosti pletou akciové trhy s kasinem a nezdravě spekulují. V tomto ohledu extrémnější situaci v průběhu své dlouhé kariéry Buffett nezažil.

Určitou nervozitu vyvolal i komentář americké ministryně financí a bývalé šéfky Fedu J. Yellenové, podle níž možná bude potřeba zvýšit úrokové sazby v zájmu zabránění přehřívání ekonomiky. Fed zároveň v týdnu varoval, že současný nárůst cen aktiv vyvolává riziko pro finanční systém. Centrální bankéři tak naznačují, že akcie se staly drahými a existuje nemalé riziko korekce.

Ačkoliv Fed nadále tvrdí, že růst sazeb je v nedohlednu, tento postoj by mohl být přehodnocen v případě příchodu dlouhodoběji trvající nadprůměrné inflace. Zajímavé bude proto sledovat středeční inflační čísla z USA, podle odhadů totiž meziročně ceny vyskočí o velmi vysokých 3,6 %.

Ceny přitom rychle neporostou jen ve Spojených státech, ale i na domácí půdě. ČNB v rámci svého zasedání představila novou prognózu, která signalizuje znatelné inflační tlaky. Opět se tak musíme připravit na růst cen přibližně 3% meziročním tempem. Na to bude ČNB zřejmě již brzy reagovat navyšováním sazeb. K prvnímu zvýšení repo sazby by mělo dojít pravděpodobně již v srpnu. Další růst pak lze čekat v listopadu. K tomu centrální banka přistoupí navzdory zhoršujícímu se výhledu pro domácí ekonomiku, když HDP letos poroste podle prognózy jen o 1,2 % meziročně.

Ve Spojených státech zaujal tradičně bedlivě sledovaný report z pracovního trhu. Ten v dubnu vygeneroval pouhých 266 tisíc pracovních míst, což bylo v kontextu odhadů čítajících bezmála 1 milion nových pozic velkým zklamáním. Nezaměstnanost tak dosáhla 6,1 %, což je o 2,5 procentního bodu více než před začátkem pandemie, prostor pro zlepšení je tak stále vysoký. Některým Američanům se však zpět do práce kvůli podpůrným šekům a zvýšeným dávkám v nezaměstnanosti evidentně nechce. A to navzdory rostoucím hodinovým mzdám, odvrácená strana levicové politiky v praxi.

Přiškrcená nabídková strana v kombinaci s očekávanou silnou poptávkou by měla v příštích měsících nadále působit proinflačně. K tomu přispějí i rostoucí ceny komodit, mzdy a velká míra v průběhu pandemie akumulovaných úspor díky nejrůznějším stimulům. Obavy z inflace tak zůstanou na vrcholu žebříčku největších rizik. Pokud by totiž inflace výrazněji akcelerovala, Fed by zřejmě musel zakročit utahováním měnové politiky. A to by pro ceny rizikových aktiv vyhnané do výšin velmi nízkými úrokovými sazbami rozhodně nebyla dobrá zpráva.

Graf týdne: Výhled inflace dle nové prognózy ČNB