Týdenní přehled: raketové zdražení ropy a plynu


Ruská invaze na Ukrajinu bohužel zůstává hlavním hybatelem dění na finančních trzích. Zejména evropské akcie se dostaly pod výraznější prodejní tlak, stejně jako menší lokální měny včetně české koruny.

Zámořský akciový index S&P 500 v minulém týdnu odepsal 1,3 % a prokazuje svou stabilnější povahu vzhledem k nízké návaznosti ekonomiky USA na Rusko. Ukazatel implikované volatility VIX přesto vzrostl na více než roční maxima až k úrovni 35 bodů. Výprodeje nastávají především na evropských trzích, když německý DAX v týdnu propadl o výrazných 10 % kvůli nadprůměrné angažovanosti tamních firem v Rusku. Širší STOXX Europe 600 pak odevzdal přibližně 7 %. Nedaří se zejména bankám kvůli jejich vysoké citlivosti na ekonomický vývoj, v některých případech je viníkem i napojení na východní trhy. Například Erste Bank odepsala od začátku letošního roku 30 %. Raiffeisen Bank kvůli svým aktivitám přímo v Rusku dokonce ztrácí 55 %.

Válka na Ukrajině se výrazným způsobem projevuje v cenách komodit. Ropa Brent se pohybuje okolo 120 USD/barel, což jsou nejvyšší úrovně za posledních 10 let. Důvodem je silná závislost EU na ruské ropě, která tvoří 25 % celkového dovozu. Ještě výraznější je pak závislost na plynu, kde hovoříme o podílu na celkové spotřebě okolo 40-45 %. Kontrakt s dodávkou v dubnu se obchoduje na úrovni 200 EUR/MWh, před rokem jsme se přitom pohybovali na 17 EUR/MWh, což značí meziroční zdražení tohoto kontraktu na bezmála 12násobek!

Růst ceny plynu postupně pocítí i české domácnosti s tím, jak jim budou dobíhat fixace a dodavatelé budou přeceňovat výše. Již nyní vidíme nevídaně rychlý růst cen pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích, když ceny rostou mnohdy i o jednotky korun denně. Zřejmě si tak budeme muset alespoň na určitý čas zvyknout na ceny benzínu a nafty v rozmezí 40-50 korun za litr.

Největším rizikem je, že by došlo k úplnému zastavení dodávek energetických komodit z Ruska, to by způsobilo další cenový růst a recesi v Evropě. V černém scénáři by mohlo kvůli nedostatku plynu docházet i k odstávkám v rámci průmyslové výroby. K tomu však pravděpodobně nedojde, neboť i v zájmu Ruska je dodávat ropu a plyn nadále. Výpadek těchto příjmů by byl pro zemi fatální.

Západ se proti krokům Ruska postavil masivní vlnou sankcí. Některé tamní banky jsou odstřiženy od SWIFTu, majetek celé řady vlivných Rusů je zabavován, především však dojde k výraznému propadu vzájemného obchodu. Velká část západních firem odchází z ruského trhu, země Vladimíra Putina se tak bude muset například obejít bez dodávek čipů od Intelu, softwaru od Microsoftu či naprosté většiny západních vozů. Toky kapitálu se zastavují i opačným směrem, když došlo k zastavení výplat kupónů ruských státních dluhopisů zahraničním investorům, země tak technicky defaultovala. Ruské akcie obchodované na londýnské burze formou ADR pak ztratily velkou část hodnoty, následně bylo obchodování zastaveno. Tvůrce indexů MSCI navíc oznámil, že z nich vyloučí všechny ruské cenné papíry. Jejich váha však logicky již spadla kvůli poklesu hodnoty.

Pod tlakem jsou i východoevropské měny jako forint, zlotý či pro nás důležitá koruna. Na její oslabování se už zřejmě nemohla dívat ČNB, která v pátek přistoupila k devizovým intervencím, když směňovala držené zahraniční měny za korunu a tím tlačila na její posilování. Koruna skokově zpevnila z 25,85 EUR/CZK na 25,55 EUR/CZK, následně však opět začala ztrácet půdu pod nohama a oslabila. ČNB se tak snaží stabilizovat kurz a snížit silné inflační tlaky ze zahraničí, které slabá koruna ještě umocňuje. Na příštím zasedání koncem března lze čekat navýšení základní úrokové sazby o 25-50 bazických bodů. K utahování měnové politiky dojde i ve Spojených státech, na zasedání 16-17. března by mělo dojít k prvnímu navýšení sazeb o 25 bazických bodů. To umožňuje velmi dobrá kondice trhu práce, když v únoru bylo vytvořeno 678 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti v USA spadla na 3,8 %.

V následujících dnech bude opět finančními trhy rezonovat vývoj situace na Ukrajině. Můžeme nadále čekat zvýšenou volatilitu, v případě pokračování bojů nebo eskalace situace budou trhy nadále pod prodejním tlakem. Z makrodat stojí za zmínku spotřebitelská inflace v USA reportovaná ve čtvrtek, kdy se očekává nárůst tempa na 7,9 % meziročně. Ve stejný den zasedne i ECB, ta by mohla nastínit více informací ohledně možného zvýšení úrokových sazeb koncem roku.

Graf týdne: extrémní vývoj ceny plynu v EU, zdroj: tradingeconomics.com


NEWS

Pro důležitá rozhodnutí jsou zapotřebí správné informace.


Sdílejte tento článek