Týdenní přehled: volatilita na trzích pokračuje

Začátek února nadále probíhal v nervózním duchu. Kromě zasedání ECB byla hlavním hybatelem výsledková sezóna, která přispěla k rozbouření již tak neklidných burzovních vod. Nejistotu rozdmýchává i situace mezi Ukrajinou a Ruskem.

Přes to všechno dokázaly hlavní zámořské indexy růst, když S&P 500 v týdnu připsal 1,5 %, technologický Nasdaq dokonce 2,4 %. Akcie tak umazávaly předchozí ztráty, přičemž dařilo se především energetickým firmám, které těží z rostoucích cen ropy. Ta v případě amerického lehkého typu WTI přesáhla 90 USD/barel a je tak nejdražší od roku 2014.

Předem očekávanou událostí bylo zasedání ECB, která se prozatím k razantní akci v rámci boje proti inflaci nepouští. A to navzdory růstu cen v eurozóně 5,1% meziročním tempem. Alespoň dojde ke snížení objemu kvantitativního uvolňování. Šéfka ECB Lagardeová však v rámci svého komentáře nechala dveře otevřené pro možné první zvýšení úrokových sazeb již v letošním roce. Rozhodně by to bylo na čase, vždyť depozitní sazba leží stále v záporu na hladině -0,5 %. Evropské akcie tak kvůli náznaku na možné utahování měnové politiky lehce korigovaly, konkrétně široký STOXX Europe 600 v týdnu ztratil 0,7 %.

O zajímavé dění nebyla nouze ani na domácí půdě, když ČNB opět zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o očekávaných 0,75 procentního bodu. Rovněž došlo ke zveřejnění nové prognózy, která počítá s růstem inflace v nadcházejících měsících na dostřel hladiny 10 %. Cenové tlaky by dle výhledu měly začít znatelněji slábnout až na přelomu letošního a příštího roku.

Guvernér Rusnok zároveň na tiskové konferenci naznačil, že už výrazný růst 2T repo sazby neočekává, což je i v souladu se zveřejněnou prognózou. Čekejme tak již jen jemné ladění úrokových sazeb, kdy by na příštích dvou zasedáních mohlo dojít k růstu vždy maximálně o 0,25 procentního bodu v závislosti na inflačním a ekonomickém vývoji. Na to reagovala koruna oslabením z 24,1 EUR/CZK těsně před zveřejněním rozhodnutí ČNB na současných 24,4 EUR/CZK.

Zvýšenou volatilitu na trhy přinesla výsledková sezóna, v jejímž rámci reportovalo 112 společností z indexu S&P 500. Obecně jsou čísla lepší, než trh očekával. Mělo by konkrétně dojít k meziročnímu růstu čistých zisků firem za 4Q o 29 %, ještě před týdnem se čekal růst o pouhých 24 %. Kolísavost však byla patrná na úrovni jednotlivých společností, když Meta (Facebook) propadl v reakci na pokles uživatelů a slabý výhled managementu o čtvrtinu. Firma tak za jediný den ztratila přes 230 mld. USD tržní kapitalizace, což je v rámci burzovního obchodování historicky rekordní pokles. Naopak výrazným způsobem pozitivně překvapily čísla Amazonu, ten v reakci na výsledky připsal skokově 18 %.

Nad očekávání dobře se vyvinul report z amerického trhu práce, na kterém v lednu přibylo 467 tisíc nových míst. To je známkou zdravého pracovního trhu, který se dokázal vypořádat i s nejistotou okolo omikronu. Míra nezaměstnanosti sice vzrostla na 4 %, je to však dáno nárůstem počtu pracovně aktivních lidí, Američané se tak zjevně opět chtějí vrátit do zaměstnání. To je dáno koncem některých podpor a poklesem obav z virové nákazy.

Klíčovým reportem z pohledu budoucího vývoje základní sazby Fedu budou čtvrteční čísla inflace v USA, kde se očekává meziroční růst cen o 7,3 %. V pátek zveřejní inflační vývoj i v Německu, kde by se cenový růst měl držet nadále okolo 5 %. Trhy bude kromě výsledkové sezóny nadále hýbat očekávání ohledně budoucích kroků Fedu. Na březnovém zasedání totiž nelze vyloučit ani dvojnásobné zvýšení úrokových sazeb rovnou o 0,5 procentního bodu, čemuž investoři nyní přikládají přibližně 33% pravděpodobnost.

Graf týdne: inflace bude v příštích měsících podle výhledu ČNB atakovat 10 %