Týdenní přehled: podzimní návrat volatility?

Poklidné letní měsíce jsou za námi a investoři se připravují na nervózní podzim. V jeho rámci se zřejmě dočkáme přinejmenším náznaků utahování měnové politiky ze strany Fedu, důležitý bude rovněž vývoj okolo pandemie a inflace.

Uplynulý týden přinesl pro zámořské akcie převážně růstový trend, když S&P 500 připsal 0,6 %, ještě lépe se dařilo technologickým akciím, konkrétně Nasdaq zpevnil o 1,5 %. Podporou pro ceny akcií jsou rostoucí očekávání analytiků ohledně budoucích firemních zisků, a to navzdory rizikům souvisejícím s pandemií koronaviru. Obavy z delta varianty mají dopad na spotřebitelskou důvěru v USA, ta v srpnu spadla na 6měsíční minima.

Rostoucí nové případy se projevují i na trhu práce, který v uplynulém měsíci znatelně zklamal. Ekonomika Spojených států v srpnu vytvořila jen 235 tisíc nových pracovních míst, trh přitom očekával 800 tisíc vzniklých pozic. Může za to mimo jiné i zastavení přijímání zaměstnanců do odvětví zábavy a restaurací, a to právě kvůli dopadům opět se rozjíždějící pandemie, když USA reportují průměrně okolo 160 tisíc nakažených denně.

To by mohlo zpomalit proces normalizace měnové politiky Fedu, ten by měl více nastínit již 22. září na svém zasedání. Půjde jednoznačně o nejdůležitější událost v průběhu září. Lze čekat, že Fed bude diskutovat záměry na utahování své politiky a že postupné snižování objemu odkupovaných aktiv nastane zřejmě na konci letošního roku. Mělo by jít především o reakci na rychlý růst cen, který v USA již několik měsíců přesahuje 5% tempo.

S vysokou inflací bojuje i eurozóna, kde ceny v srpnu rostly 3% meziročním tempem, což prakticky znamená nejrychlejší růst za poslední dekádu. Trh přitom čekal inflaci jen okolo 2,2 %. Důvody lze hledat v silném zdražování energií, k čemuž se přidávají i rostoucí ceny potravin a průmyslových komodit. To i v případě ECB otevírá prostor k diskusím o snižování objemu programu kvantitativního uvolňování.

Zajímavá čísla zveřejnil domácí statistický úřad, podle jehož reportu česká ekonomika rostla v druhém čtvrtletí o 8,2 % meziročně. Slabší export kompenzovaly zejména domácnosti, které se nebojí utrácet v průběhu pandemie naspořené peníze. K utrácení navíc motivuje i růst příjmů, když průměrná hrubá mzda meziročně vzrostla o 11,3 % na více než 38 tisíc korun. Částečným důvodem jsou i výplaty odměn zdravotníkům a dalším profesím. Přesto jde o proinflační tlak a signál pro ČNB, že pokračující navyšování úrokových sazeb je na místě.

Dnes zůstanou trhy v USA kvůli Svátku práce (Labor Day) uzavřeny. Na domácí scéně zaujmou zejména čísla míry nezaměstnanosti za uplynulý měsíc. Sledovaným dnem pak bude čtvrtek, a to zejména kvůli zasedání ECB. Ta by mohla nastínit více o ukončování programu QE z důvodu vyšší inflace v eurozóně. Neméně zajímavý bude i report inflace v ČR, která se stává poměrně horkým tématem nejen v ekonomických kruzích, ale i mezi veřejností. Podle současných odhadů by totiž mohlo tempo růstu cen koncem roku vyšplhat až k úrovni 4 %.

S koncem léta lze současně čekat i návrat zvýšené volatility na trhy. Kromě rizik vyplývajících z pandemie a kroků centrálních bank o tom svědčí i historická data. Září a říjen totiž na americkém akciovém trhu patří mezi období nejvyšší kolísavosti vůbec.

Graf týdne: Historicky přináší podzim znatelný nárůst volatility na trzích, zdroj: edwardjones.com