Týdenní přehled: inflace v eurozóně na maximech

Americký trh práce zůstává nadále velmi robustní, což zvyšuje optimismus ohledně kondice ekonomiky Spojených států. Zároveň to však zvyšuje očekávání na růst sazeb.

Akciové trhy zamířily v uplynulém týdnu mírně dolů, když široký zámořský index S&P 500 odepsal 1,2 % na 4 109 bodů. Obchodování bylo klidnější než dříve, mimo jiné i kvůli pondělnímu svátku v USA. Dva dny se kvůli svátečním oslavám neobchodovalo ani ve Velké Británii. Tématem číslo jedna na trzích byl report z trhu práce v USA, který pozitivně překvapil.

V květnu bylo vytvořeno 390 tisíc pracovních míst, znatelně nad odhadovanými 322 tisíci. Výrazným způsobem nabíraly zejména firmy působící v odvětví zábavy, hotelnictví a restaurací. To potvrzuje, že domácnosti se opět začínají zaměřovat na nákupy služeb poté, co v pandemii výrazně nakupovaly zejména zboží. Zároveň můžeme vidět, že Američané pokračují v návratu do pracovního procesu. K tomu kromě rostoucích mezd přispívá snižování dávek v nezaměstnanosti a ústup strachu z pandemie.

Míra nezaměstnanosti v USA zůstává na 3,6 %, tedy na dosah 50letých minim. Trh práce tedy šlape na plné obrátky, což v našich očích snižuje strach z příchodu výraznějšího hospodářského poklesu. Žádná recese (s výjimkou té pandemické) totiž nezačala v prostředí tak velmi nízké nezaměstnanosti jako máme dnes. K tomu přispívá i růst mezd v USA o 5,2 % meziročně, což je podporou pro ekonomický růst. Na druhou stranu to vede k pokračování inflačních tlaků.

Právě z toho důvodu reagoval akciový trh na tyto pozitivní zprávy paradoxně poklesem, neboť Fed bude muset v tomto prostředí pravděpodobně agresivně zvyšovat sazby, aby dostal inflaci pod kontrolu. Na příštím zasedání 15.6. očekáváme navýšení o 50 bazických bodů, ke konci roku bychom se přitom měli dostat až na úroveň 2,75-3 %. Toto je však v trhu již z větší části zaceněno. Pokud tedy nebudeme svědky nečekaně vysoké inflace, dopad na ceny akcií by již neměl být nijak výrazně negativní.

S inflací bojuje i eurozóna, růst spotřebitelských cen v květnu vystoupal na 8,1 %, což je historické maximum. Největší nárůsty vidíme v cenách energií (o bezmála 40 %). Cenové tlaky navíc pravděpodobně ještě porostou, neboť drahé pohonné hmoty, elektřina a plyn se budou postupně propisovat do ostatních cen v ekonomice. To nutí ECB jednat, na čtvrtečním zasedání pravděpodobně oznámí konec kvantitativního uvolňování od začátku příštího měsíce, čímž si bude připravovat půdu pod nohama pro první zvýšení úrokových sazeb.

V ohledu inflace čekejme zřejmě ještě zhoršení, neboť EU se shodla na částečném zákazu importu ruské ropy. Konkrétně v příštích měsících zavede embargo na dovoz ropy po moři. Zákaz se netýká Maďarska, Chorvatska, Slovenska a ČR, tedy zemí závislých na dodávkách skrz ropovody. Embargo se ihned projevilo na růstu ceny ropy, když Brent zdražil nad 120 dolarů. Vyššímu růstu brání OPEC, který oznámil navýšení těžby. U čerpacích stanic se tak dočasné snížení spotřební daně o 1,5 CZK za litr od 1.6. projevilo jen částečně.

V začínajícím týdnu čekáme pokračování nadprůměrné volatility. Z makrodat stojí za zmínku páteční report inflace v USA. Inflačních čísel se ve stejný den dočkáme i v ČR, kde je možné, že překonáme pomyslnou 15% úroveň meziročního cenového růstu. To by rozhodně nepřispělo k sentimentu tuzemských domácností, již nyní je jejich ekonomická nálada (mimo jiné i kvůli inflaci) nejhorší za posledních 10 let. Nezbývá tak než doufat v lepší zítřky, zkrocení inflace a brzké ukončení konfliktu na Ukrajině.  

Graf týdne: inflace v eurozóně přesáhla 8 %, je tak nejvyšší v historii