První pololetí ve znamení růstu a nízké volatility

Šest měsíců roku 2024 uplynulo jako voda, nabízí se tak poohlédnout za dosavadním vývojem a zhodnotit letošní dění na finančních trzích. Investoři mohou být obecně spokojeni, když většina rizikových aktiv připisovala solidní zisky za podprůměrné kolísavosti. Co můžeme očekávat od druhého pololetí?

Akciové trhy připsaly v první polovině roku silné zisky, když index S&P 500 zhodnotil o výborných 15 %. Jasným vítězem byly opět největší technologické společnosti poháněné nadšením okolo umělé inteligence. Naopak ostatním akciím se dařilo o poznání méně, což reflektuje vývoj rovnoměrně váženého indexu S&P 500 Equal Weight, který letos zhodnotil jen o 4 %. Akcie firem s malou tržní kapitalizací (Russell 2000) pak připsaly od ledna pouhá 2 %.

Z toho je zřejmé, že průměrná akcie v letošním roce za indexem S&P 500 výrazně zaostává. Pokud tak investoři nedrželi v portfoliích značný podíl velkých technologických firem, jejich letošní zisky nejsou nijak zásadně vysoké. V budoucnu by se však karta mohla obrátit a akcie firem s nízkou tržní kapitalizací by se opět mohly dostat na výsluní. Podporou by v tomto ohledu byl pokles úrokových sazeb a lepší ekonomický růst, neboť „small capy“ jsou zpravidla cyklické tituly s vyšší citlivostí na vnější prostředí. Valuace těchto společností jsou však dnes vůči zbytku trhu velmi nízké a má smysl přemýšlet o jejich zařazení do portfolií.

V letošním roce jsme současně byli na akciových trzích svědky velmi nízké kolísavosti, když index implikované volatility VIX propadl k nejnižším úrovním od roku 2019. Investoři se nedočkali prakticky žádných zásadních propadů, když v průběhu prvního pololetí akcie v USA zaznamenaly pouze 5% dubnovou korekci, která byla navíc rychle umazána a akcie pokračovaly v dosahování nových maxim.

Druhé pololetí bude dle našeho názoru spojeno s nárůstem volatility, k čemuž by mohla dopomoci nejistota okolo prezidentských voleb či tempa snižování úrokových sazeb v závislosti na vývoji ekonomiky a inflace v USA. Korekce o 5-10 % by tak nebyla překvapením, šlo by však potenciálně o zajímavou nákupní příležitost vzhledem k obecně pozitivním ekonomickým fundamentům a růstu firemních zisků.

V minulém týdnu na domácí scéně zaujala ČNB, která nečekaně razantně snížila svou klíčovou 2T repo sazbu o 50 bazických bodů na současných 4,75 %. Centrální bankéři tak zřejmě reagovali na nedávné posílení koruny a pokles inflačních tlaků. Boj s inflací však rozhodně není definitivně zažehnán, zejména kvůli rostoucím cenám v sektoru služeb a nízké srovnávací základně lze očekávat, že v průběhu druhého pololetí inflace opět vystoupá znatelně nad hladinu 3 %.

Proto ČNB na dalších zasedáních přistoupí k obezřetnějšímu snižování sazeb po 25 bazických bodech s tím, že na konci roku lze očekávat základní sazbu zřejmě na hladině 4 %, případně i lehce výše v závislosti na ekonomickém vývoji.

V nyní začínajícím týdnu budou investoři sledovat zejména výsledky prvního kola parlamentních voleb ve Francii, které pravděpodobně vyhraje opoziční strana M. Le Penové, druhé kolo voleb se pak odehraje již následující víkend. Výrazný úspěch opozice by zřejmě přinesl negativní sentiment na evropské trhy, neboť by to znamenalo možné protestní kroky Francie vůči EU vedoucí ke snížení evropské integrace a nárůstu deficitního hospodaření země.

Akcie malých společností (Russell 2000) letos prakticky jen stagnují, zdroj edwardjones.com