Přehled z finančního trhu – okurková sezóna letos nehrozí

Volatilní obchodování pokračovalo i v průběhu první poloviny července, když mezi hlavní témata nadále patří nečekaně vysoké inflační tlaky, růst úrokových sazeb a geopolitika. K tomu se přidává i rozjíždějící se výsledková sezóna v USA.

Index S&P 500 v průběhu minulého týdne poklesl o bezmála procento na úroveň 3 863 bodů, od začátku roku tak ztrácí 18,9 %. Z pohledu korunového investora však tak výrazných poklesů svědky nejsme. Příčinou je slábnoucí koruna vůči dolaru, která od ledna oslabila o více než 10 %. Pod tlakem je celý evropský region, když se eurodolar po dvaceti letech opět dostal na paritu – tedy euro i dolar mají nyní prakticky stejnou hodnotu. Ještě na začátku roku jsme se přitom pohybovali na úrovni 1,13 EUR/USD. Důvodem je poměrně agresivní měnová politika Fedu a strach z hlubší recese v Evropě, kterou by mohl přinést nedostatek energetických komodit.

Na měnovém trhu je rovněž zajímavý vývoj koruny, maďarského forintu a polského zlotého vůči euru (viz graf níže). Vidíme jednoznačný dopad intervencí ČNB, která masivně prodává své devizové rezervy s cílem posílení koruny. Podle odhadů za poslední dva měsíce ČNB vynaložila na obranu koruny řádově 20 miliard euro, tedy zhruba 12 % rezerv. Je zde tak jednoznačně vidět, že nové složení bankovní rady se nebojí agresivněji používat své rezervy ve prospěch koruny. Munice ovšem není nekonečná a v případě výrazného zhoršení ekonomické situace by se touto politikou mohly rezervy ČNB poměrně rychle vyčerpat. Dopad intervencí je jasně vidět na vývoji měnových kurzů, zatímco koruna vůči euru za poslední 3 měsíce prakticky stagnovala, polský zlotý oslabil o 4 % a forint dokonce o 9 %.

Mezi ostře sledovaná témata bohužel nadále patří inflace. V USA nepříjemně překvapil meziroční červnový růst spotřebitelských cen o 9,1 %, což rozdmýchalo obavy z ještě agresivnějšího zvyšování sazeb Fedem. Ten na příštím zasedání koncem července pravděpodobně zvýší sazby o dalších 75 bazických bodů, nelze však vyloučit ani růst o rovných 100 bazických bodů (čemuž trh přičítá 30% pravděpodobnost).

Vrcholu by sazby měly dosáhnout na konci roku na úrovni pásma 3,5-3,75 %. Toto očekávání se propisuje i na dluhopisovém trhu, když jsme svědky již poměrně výrazné inverze výnosové křivky. Zatímco dvouletý státní dluhopis USA nese 3,12 % do splatnosti, 10letý pouze 2,92 %. To může být předzvěst těžkých ekonomických časů před námi, když po inverzi výnosové křivky historicky poměrně často následoval příchod recese. Tyto vyhlídky se ostatně propisují i na trhu komodit, kde jsme svědky poměrně překvapivého poklesu cen. Například ropa WTI poklesla pod hladinu 100 USD/barel.

Nepříjemně překvapila i domácí inflace, která vystoupala na 17,2 % meziročně. Největším tahounem jsou především potraviny a energie (elektřina, plyn, pohonné hmoty). Růst cen je nicméně velmi plošný a významným způsobem zdražuje prakticky vše. Růstu cen však ještě není konec, když v následujících měsících by inflace měla vyšplhat až k hladině 20 %. Viníkem bude další skokový růst cen energií vlivem změn sazebníků dodavatelů.

To se výrazným způsobem propisuje do nálady domácností, které pociťují pokles životní úrovně a začínají šetřit. Lze to vidět například na poklesu maloobchodních tržeb o 6,9% meziročně (očištěno o inflaci). ČNB se tak nachází v nezáviděníhodné situaci – ekonomika začíná přešlapovat na místě a inflační očekávání výrazně rostou. Například podniky čekají v následujících 3 letech inflaci na úrovni 7 % ročně, což je problém. Náladě na trhu nepřidává ani nevyzpytatelnost nové bankovní rady, moudřejší budeme až po příštím měnově-politickém zasedání na začátku srpna.

Ostře sledovaný je v USA začátek výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Prozatím reportovaly některé velké americké banky, které svými výsledky investory převážně zklamaly. Obecně se od firem z indexu S&P 500 čeká mírný meziroční nárůst čistých zisků o bezmála 3 %, přičemž velmi zajímavé bude sledovat komentáře podniků o dopadu současné inflace a horšího spotřebitelského sentimentu do jejich podnikání. Výsledky tak přinesou období zvýšené volatility, zejména na jednotlivých akciích.

V nyní začínajícím týdnu budeme sledovat čtvrteční zasedání ECB, na kterém by mělo po mnoha letech dojít ke zvýšení úrokových sazeb. Pravděpodobně budeme svědky navýšení o 0,25 procentního bodu, což by nicméně znamenalo depozitní sazbu stále v záporném teritoriu. Úroky by však měly růst i v průběhu příštích měsíců, přičemž základní sazbu ECB čekáme na konci roku kolem hladiny 1 %.

Graf: Zatímco koruna vůči euru stagnuje, zlotý a forint znatelně ztrácí, zdroj: finance.yahoo.com