Přehled z finančního trhu – špatné zprávy jsou vlastně dobré zprávy

Uplynulý týden přinesl nečekaně slabá čísla ze Spojených států, které se podle obvyklých měřítek propadají do recese. Investoři však přicházející data z ekonomiky vyhodnotili jako nákupní signál a na trzích se tak paradoxně zelenalo.

Index S&P 500 v uplynulém týdnu připsal solidních 4,3 % a od začátku roku už ztrácí „pouze“ 13,3 %. Mezi hlavní události patřilo zasedání americké centrální banky Fed a zveřejnění vývoje HDP za druhé čtvrtletí, k čemuž se přidala i probíhající výsledková sezóna.

Fed na svém zasedání nepřekvapil a zvýšil základní sazbu o 75 bazických bodů do pásma 2,25-2,5 %. Šéf centrální banky J. Powell na tiskové konferenci prohlásil, že nynější nastavení sazeb považuje za neutrální úroveň a Fed tímto končí éru uvolněné měnové politiky. Růst úrokových sazeb však rozhodně není u konce, v důsledku nebývale vysoké inflace lze čekat základní sazbu koncem letošního roku na úrovni 3,25-3,5 %. Na příštím zářijovém zasedání trh čeká růst sazeb o 50 bazických bodů, na dalších dvou poté vždy po 25 bodech.

Celkové vyznění zasedání Fedu bylo poměrně holubičí, když investoři čekali agresivnější rétoriku a někteří i výraznější růst sazeb. Není se tak čemu divit, že akciové trhy zamířily výše. Současně jsme byli svědky poklesu dluhopisových výnosů, což reflektuje názor investorů, že inflace v USA může být na svém vrcholu. Zatímco v polovině června se výnos 10letého státního dluhopisu USA blížil úrovni 3,5 %, nyní jsme na hladině 2,6 %. Právě to je jedním z důvodů růstu cen rizikových aktiv v posledních týdnech, neboť investoři jsou ochotni spokojit se s nižšími výnosy a zaplatit tak vyšší ceny.

Sledovanou událostí byl i report HDP v USA, které v rámci druhého čtvrtletí mezikvartálně na anualizované bázi pokleslo o 0,9 %, trh přitom čekal růst o 0,8 %. Jedná se o druhý čtvrtletní pokles HDP v řadě, což je obecně považováno za recesi. K oficiálnímu vyhlášení recese tamními úřady však nedošlo, a to zejména kvůli velmi silnému trhu práce.

Trhy tak paradoxně rostly, opět se tak dostáváme do situace, kdy jsou špatné zprávy z ekonomiky pro investory vlastně dobrými zprávami, neboť snižují apetit Fedu výrazně zvyšovat úrokové sazby.

Poměrně slušně se naopak vyvíjí výsledková sezóna, která přináší zpravidla pozitivní překvapení a solidní vyhlídky firem do příštích měsíců. Očekávání růstu čistých zisků firem z indexu S&P 500 v příštím roce však klesá společně s tím, jak trh do predikcí promítá zpomalení ekonomiky Spojených států a pokles nálady domácností.

Na domácí půdě ekonomové a investoři s napětím vyčkávají na čtvrteční zasedání ČNB, kdy se poprvé za účelem nastavení úrokových sazeb potká bankovní rada ve výrazně obměněném složení s novým guvernérem Michlem v čele. Obecně trh očekává ponechání sazeb beze změny nebo jejich mírný nárůst. Nová bankovní rada je však nevyzpytatelná, a proto bude velmi důležité sledovat celkové vyznění zasedání. Při pohledu na vývoj ekonomiky je však jasné, že analytici ČNB bankovní radě doporučí další výrazný růst sazeb. To by nebylo od věci i vzhledem k inflačním očekáváním, když podle průzkumu agentury STEM se více než 80 % Čechů domnívá, že výrazné zdražování bude v průběhu následujících 12 měsíců pokračovat.

Ekonomika se navíc vyvíjí nad očekávání dobře, když české HDP v druhém čtvrtletí mezikvartálně překvapivě rostlo. Nezaměstnanost je zároveň velmi nízká, naopak inflační tlaky opět nečekaně vysoké a výrazně nad poslední prognózou. ČNB navíc musí zejména v posledních týdnech velmi masivně intervenovat na udržení silné koruny proti euru v pásmu okolo 24,5-24,7 EUR/CZK, když podle odhadů na tuto činnost letos spotřebovala již 10-15 % devizových rezerv.

Bankovní rada se nicméně bude zdráhat sazby dále znatelněji navyšovat, protože většina jejího osazenstva patří mezi zastánce nízkých sazeb, tedy podpory ekonomiky i za cenu vyšší inflace. Pokud však inflace bude nadále výrazně sílit, centrální bance v zájmu udržení kredibility nezbude nic jiného než sazby zvýšit. Vždyť například Maďarsko nyní funguje se základní sazbou na úrovni bezmála 11 % a čeká se další nárůst.

Co se dění na trzích týče, v začínajícím týdnu budeme kromě zmíněného zasedání ČNB sledovat páteční čísla z amerického trhu práce. Tamní míra nezaměstnanosti by měla setrvat na úrovni 3,6 %, přičemž trh za červenec očekává tvorbu 250 tisíc pracovních míst. Na trzích očekáváme nadále zvýšenou volatilitu. Akcie za sebou mají v průběhu července sice velmi solidní jízdu (když S&P 500 přidalo 9 %), nicméně pro růst zpět k historickým maximům z přelomu roku bychom potřebovali vidět výrazný pokles inflačních tlaků a návrat HDP k růstu.

Graf: Výnos 10letého státního dluhopisu USA má za sebou v posledních týdnech znatelný pokles, zdroj: cnbc.com