Na akciové trhy přišla nervozita

Uplynulý týden přinesl na světové burzy značnou dávku volatility. Výprodeje rozpoutala slabá data z trhu práce USA, k čemuž se přidal nárůst úrokových sazeb v Japonsku, což vedlo k uzavírání carry-trade obchodů a ústupu investorů z rizikových aktiv.

Výrazné paniky jsme byli svědky zejména v pondělí, kdy japonský akciový index Nikkei 225 zaznamenal nejhlubší propad od roku 1987, když během jediného dne odepsal více než 12 %, v průběhu následujících obchodních seancí se však velkou část ztrát podařilo odmazat. Podobný vývoj nastal i na dalších trzích, zatímco v pondělí S&P 500 značně korigoval, celý minulý týden uzavřel prakticky beze změny na současných 5 344 bodech, přičemž evropské trhy dokonce rostly.

Poklesy odstartovala slabá data z amerického trhu práce za červenec, ke kterým se přidaly neuspokojivé indikátory kondice tamního průmyslu. Investoři si dění vyhodnotili tak, že pravděpodobnost příchodu recese v USA vzrostla, podle odhadů na 25-35 %. Naopak poklesla šance na „hladké přistání“, místo toho se začaly množit obavy, zda to Fed s měnovou restrikcí prostřednictvím udržování vysokých úrokových sazeb nepřehnal.

Na trzích tak převládala vysoká volatilita, což je patrné na ukazateli VIX, který v průběhu pondělí krátce vystoupal až nad 60 bodů, tedy nejvýše od pandemických výprodejů z roku 2020.

Investory příliš neuklidnily ani zprávy o tom, že Warren Buffett navýšil podíl hotovosti v rámci svého konglomerátu Berkshire Hathaway, když redukoval pozici v Applu téměř o polovinu.

V návaznosti na nervózní dění a slabá makrodata se výrazně proměnila očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb v USA. Ke snížení v září dojde prakticky s jistotou, přičemž spekuluje se, že by centrální bankéři mohli redukovat základní sazbu rovnou o 50 bazických bodů. Následně by měli snižovat sazby i v listopadu a prosinci. Na to reagovaly výnosy amerických státních dluhopisů poklesem, když se v současnosti 10letý bond obchoduje s výnosem do splatnosti 3,9 %.

Po doposud velmi klidném letošním obchodování tak investoři zažili „horké chvilky“. Je však nutno si uvědomit, že před korekcí se americké akcie nacházely v podstatě na historických maximech a pondělní výprodej byl v průběhu následujících dní prakticky odmazán. Od začátku letošního roku S&P 500 přidává velmi solidních 13 %, za posledních 12 měsíců pak dokonce téměř 20 %. Panika tak rozhodně není na místě. Kolísavost je naprosto typickou vlastností akciových trhů, vždyť k 5% korekci dochází přibližně 3x ročně, přičemž k 10% poklesu pak v průměru 1x ročně.

Pravděpodobně nejde o začátek masivního dlouhotrvajícího výprodeje, nicméně zvýšená volatilita na trzích zřejmě ještě nějaký čas vydrží. Přispívat k tomu budou obavy z možné recese, za pozornost bude v tomto ohledu rozhodně stát středeční report inflace v USA. K tomu se bude přidávat napjatá geopolitická situace okolo Izraele a nejistota v návaznosti na blížící se prezidentské volby. Obecně jsou však investiční podmínky nadále spíše příznivé.

Ačkoliv ekonomika USA zpomaluje, nejpravděpodobnější je nadále scénář mírného růstu HDP a pokračujícího ústupu inflace. Kondice firem zůstává solidní, když v letošním roce by čisté zisky společností z S&P 500 měly vzrůst o 8 %, v příštím roce dokonce o 14 %. Určitou úlevu pak bezesporu přinese pokles úrokových sazeb, který je už doslova „za dveřmi“.

Letošní vývoj indexu S&P 500