Investování by mělo být založeno na zdravém rozumu, nikoliv na emocích

Investování by mělo být založeno na zdravém rozumu, nikoliv na emocích

Prakticky každý investor při rozhodování podléhá emocím, které mohou mít výrazné dopady na výsledky jeho snažení. Není tak od věci si představit 3 klíčové koncepty behaviorálních financí, které by měli mít účastníci finančního trhu na paměti.

Herd effect aneb nenechte se strhnout davem

Efekt stáda je psychologický jev, kdy investoři sledují chování ostatních a jednají v souladu s většinou. Podléhají tak obecnému sentimentu místo toho, aby se spoléhali na vlastní analýzu a úsudek. Tento fenomén může vést k masovým nákupům nebo prodejům, což zpravidla vyústí ve značné cenové výkyvy na finančních trzích.

Příkladem může být dot-com bublina, kdy v 90. letech 20. století mnoho investorů slepě následovalo trend investování do technologických akcií, což vedlo k nafouknutí jejich cen. Astronomických valuací v té době dosahovaly i společnosti, které fakticky žádnou relevantní podnikatelskou činnost neprováděly a jejich ocenění bylo založeno jen na růstových vyhlídkách. Když bublina praskla, mnoho lidí přišlo o značné sumy peněz.  

Většina z nás pak má v paměti nemovitostní bublinu, která se nafukovala před finanční krizí v roce 2008. V té době mnoho lidí investovalo do nemovitostí, protože to dělali všichni ostatní. Ceny realit výrazně rostly a úrokové sazby byly tak nízko. Z laického pohledu šlo doslova o zlatý důl. Výsledkem však byla jedna z nejhorších ekonomických krizí v historii.

Autoři článku: Filip Šťastný Drobňák, Investment Manager & Bc. Václav Sochacy, Business Assistant

Podléhání tzv. herd effectu se lze poměrně jednoduše bránit, zkrátka nikdy neinvestujte do daného aktiva jen proto, že to dělají všichni ostatní. Vždy proveďte vlastní analýzu a diverzifikujte mezi různé sektory a třídy aktiv. Soustřeďte se na dlouhodobé cíle a vlastní investiční strategii, nenechte se ovlivnit krátkodobými trendy.

Buy the rumor, sell the news – "kupujte fámy, prodávejte zprávy"  

Tato investiční strategie je založena na myšlence, že tržní ceny často reagují na očekávání budoucích událostí, nikoliv na události samotné. Když se objeví zvěsti o blížící se pozitivní zprávě týkající se veřejně obchodované společnosti, cena akcie zpravidla vzroste ještě před tím, než je tato informace oficiálně potvrzena. V návaznosti na zveřejnění pak cena akcie často dokonce klesne, protože pozitivní očekávání už bylo do trhu započítáno a prozíraví investoři se rozhodnou realizovat zisky.

V praxi tak může nastat například situace, kdy se očekává, že společnost oznámí rekordní zisky. Investoři pak začnou nakupovat její akcie ještě před oficiálním reportem firemních výsledků. Po samotném oznámení výborných čísel pak akcie může stagnovat nebo dokonce klesat, protože v ceně jsou očekávání již započtena. To stejné platí u oznámení důležitých ekonomických ukazatelů, jako je například HDP, inflace či data z trhu práce. Vždy je zkrátka nutné porovnávat zveřejněnou informaci s předchozím očekáváním.  

FOMO – strach z toho, že nám ujede vlak  

FOMO (fear of missing out) je psychologický jev, kdy investoři mají obavu, že promeškají potenciálně ziskovou investiční příležitost, pokud do ní nevstoupí okamžitě. Tento strach může vést k iracionálním investičním rozhodnutím, jako je například nákup aktiva na vrcholu jeho ceny po výrazném růstu. Typickým příkladem je chování laických investorů v rámci světa kryptoměn, kteří do nich často vkládají prostředky na vrcholu cenového cyklu. Tedy v době, kdy příběhy o růstu bitcoinu plní novinové titulky, investoři však nakupují bez ohledu na reálnou hodnotu a související rizika.  

Bojí se totiž, že promeškají obrovské zisky, které tyto spekulativní investice mohou přinést. Příkladem může být i tzv. IPO horečka, což je situace spojená se vstupem společnosti na veřejný trh. Strach z promeškání příležitosti vede mnoho investorů k nákupu akcií nově uvedených společností na burzu bez toho, aby důkladně posoudili jejich dlouhodobý potenciál či vyhodnotili, zda je daná společnost za nabízenou cenu vůbec dobrou investicí.  

Jak činit lepší investiční rozhodnutí?  

Vzdělávejte se, informovaní investoři mají tendenci dělat lepší rozhodnutí. Studujte trhy, důležité ekonomické ukazatele a analyzujte společnosti, do kterých chcete investovat. Nezapomínejte ani na diverzifikaci portfolia. Rozložte své investice do různých aktiv, čímž snížíte riziko a nebudete tolik ovlivněni cenovými výkyvy jednotlivých akcií. Současně si stanovte jasnou strategii, které se budete držet, zbrklá rozhodnutí pod vlivem emocí často vedou k chybám. Snažte se proto nedělat impulzivní kroky na základě strachu z promeškání příležitosti.  

A pokud nechcete pravidelně sledovat finanční trhy a neustále se v této oblasti vzdělávat, rozhodně konzultujte svá investiční rozhodnutí s profesionály. Pomohou sestavit a spravovat portfolio na míru potřeb, což se dlouhodobě příznivě projeví na vývoji hodnoty investičního majetku. Mají totiž prostor na věci, na které Vám už energie schází. Ušetřený čas pak můžete věnovat tomu, co je pro Vás skutečně důležité, například rodině, vlastnímu podnikání či koníčkům.   

Disclaimer: Tento článek je informativního charakteru a nejedná se o investiční doporučení.