Česká koruna ztrácí pevnou půdu pod nohama

Začátek září přinesl na akciové trhy mírnou korekci. Naopak výrazným růstem si prošly ceny ropy, což bude společně se slabší korunou tlačit výše nejen ceny pohonných hmot, ale i českou inflaci. Zahájení snižování úrokových sazeb je však v ČR podle všeho již na dohled.

První dva zářijové týdny přinesly na akciové trhy drobné poklesy, když S&P 500 od začátku měsíce ztratil 1,3 % na 4 450 bodů. Za letošek však souhrnně přidává velmi solidních 15,9 %, k čemuž kromě nečekaně robustní ekonomiky a vysoké ochoty spotřebitelů utrácet přispěl i doposud vytrvalý trend klesající inflace. Ten však byl nyní přerušen v rámci posledních dvou reportů spotřebitelských cen v USA, které meziročně opět nabírají na růstové dynamice.

Inflace ve Spojených státech za srpen zrychlila na 3,7 % meziročně, přičemž meziměsíční tempo dosáhlo 0,6 %. Na první pohled to může vypadat, že trend poklesu inflace je u konce a ta se vydala k opětovnému růstu. Faktem však je, že hlavním viníkem tohoto vývoje jsou výrazně zdražující energie, což je patrné na setrvalém poklesu jádrové inflace na úroveň 4,3 % meziročně.

Zatímco v průběhu většiny letošního roku se ropa WTI obchodovala na úrovni okolo 75 USD/barel, nyní vystřelila na 10měsíční maxima nad 90 USD/barel v návaznosti na produkční škrty Saúdské Arábie a Ruska. Vzhledem ke zpomalující evropské ekonomice a slabému růstu v Číně však pravděpodobně nelze čekat, že by ropa vyšplhala výrazněji nad 100 USD/barel. Vývoj se propisuje i do cen na českých čerpacích stanicích, když benzín v průměru překročil hranici 40 CZK/l, k čemuž dopomáhá i rychle slábnoucí koruna.

Ta začala ztrácet zejména poté, co polská centrální banka, navzdory stále vysoké inflaci (10,1 % meziročně), nečekaně snížila svou základní sazbu z 6,75 % na 6 %. To vyvolalo značný rozruch, neboť takto výrazné uvolnění měnových podmínek považuje většina ekonomů za předčasné. Polský guvernér, otevřeně hlásící se k vládnoucí straně, navíc čelí kritice i z toho důvodu, že jeho krok se zdá být populistický vzhledem k blížícím se říjnovým parlamentním volbám.

Snížení úrokových sazeb se propsalo do citelného propadu polského zlotého, přičemž poklesy se nevyhnuly ani koruně, která vůči euru oslabila na nejnižší úrovně za bezmála rok. Tento trend umocnilo, kromě nepříliš povzbudivých čísel z německého průmyslu, i oznámení ČNB o tom, že přestává úročit povinné minimální rezervy komerčních bank. To je podle odhadů expertů ekvivalent snížení úrokových sazeb o přibližně 0,3 procentního bodu, neboť bezrizikové příjmy bank z ukládání prostředků u ČNB zaznamenají pokles v řádu stovek milionů korun měsíčně.

Čeští centrální bankéři se tak zjevně připravují na první snížení sazeb. Načasování tohoto kroku je však stále značně nejisté, nejpravděpodobněji však k němu dojde letos na podzim či začátkem příštího roku. Vše bude záležet na inflaci, která v srpnu dosáhla 8,5 % a je nejníže od prosince 2021. Značná nejistota panuje zejména okolo inflace v příštím roce. Zatímco ČNB je přesvědčena, že stlačí tempo růstu cen k hladině 2 %, řada ekonomů tomu příliš nevěří. Nezbývá než držeb centrálním bankéřům palce.

Naopak úroky ještě rostly v eurozóně, kde ECB přistoupila podesáté v řadě k navýšení depozitní sazby na 4 %. Jde tak o nejvyšší úroveň od zavedení eura v roce 1999. Podle slov guvernérky Lagardeové se zdá být utahování měnové politiky u konce, neboť centrální bankéři zjevně nechtějí evropskou ekonomiku dusit ještě vyššími sazbami. Zejména sektor průmyslu na tom není vůbec dobře, proto Evropská komise snížila předpověď růstu HDP eurozóny pro letošní rok na 0,8 %, Německo by dokonce mělo o 0,4 % meziročně poklesnout.

Nejdůležitější událostí začínajícího týdne bude středeční zasedání Fedu, na kterém se však další nárůst sazeb neočekává. V tom by neměla nic změnit ani mírně rostoucí spotřebitelská inflace, neboť pro rozhodování centrálních bankéřů je tradičně více důležitá jádrová inflace, která nezohledňuje vývoj silně rostoucí ceny ropy.

Koruna po nečekaném poklesu polských sazeb vůči euru na nejslabších úrovních za bezmála rok