Česká ekonomika zpomaluje, přijde napřesrok oživení?

Minulý týden přinesl nepříznivá data z tuzemské ekonomiky. Skepse spotřebitelů pokračuje a maloobchodní tržby tak klesají do ještě temnějších hlubin. K tomu se přidává i propad průmyslové produkce. Třešničkou na dortu je rostoucí inflace, naštěstí zapříčiněná umělým efektem nízké srovnávací základny. Kontrast vůči dění v ČR nastavuje akciový trh v USA, který vykazuje solidní zisky.

Konkrétně index S&P 500 připsal v uplynulém týdnu 1,3 % na 4 415 bodů, dokázal tak již plně odmazat říjnové poklesy. A to navzdory tomu, že v pásmu Gazy stále probíhají vojenské operace Izraele a situace se zatím neuklidňuje. Investoři jako by si na toto riziko již zvykli, zásadním pozitivním signálem je však fakt, že okolní arabské státy projevují poměrně zásadní neochotu se do konfliktu výrazněji zapojit. To se odráží i v cenách ropy a zlata, které nabraly klesající trend.

Do vývoje na trzích se pozitivně propsala nyní již dobíhající výsledková sezóna za 3Q, v jejímž rámci by mělo dojít k meziročnímu nárůstu čistých zisků společností z indexu S&P 500 o bezmála 3 %. To je rozhodně dobrý výsledek ve světle toho, že ještě před samotným začátkem reportů výsledků se čekala víceméně stagnace ziskovosti firem. Pro celý příští rok jsou pak očekávání nastavena tak, že zisky vzrostou o bezmála 12 %. Vzhledem k současným poměrně vysokým valuacím, kdy se americké akcie obchodují nad 18násobkem očekávaných zisků, je nárůst schopnosti firem vydělávat peníze jediným zdravým impulsem pro vyšší ceny akcií. Znatelně větší valuační násobky totiž nejsou vzhledem k současnému prostředí vysokých úrokových sazeb racionálně obhajitelné.

Na poli domácí ekonomiky zaujalo hned několik makročísel. Tím nejsledovanějším byla bezesporu inflace, která meziročně za říjen dosáhla 8,5 %, tedy byla znatelně výše než v září. Zrychlení tempa růstu cen je však umělé, neboť je způsobeno loňským úsporným tarifem na energie, který inflaci v posledním čtvrtletí 2022 naopak uměle snížil. Pokud bychom inflaci očistili o tento statistický efekt, dosáhla by 5,8 %. Meziměsíčně pak ceny rostly o kosmetických 0,1 %. Zdá se tak, že inflaci se daří dostávat pod kontrolu. Otazník však visí nad hrozbou lednového přecenění, neboť právě začátkem roku většina obchodníků upravuje ceníky nahoru.

Negativního překvapení jsme se dočkali v rámci maloobchodních tržeb, které meziročně klesají o 4,4 %. To jasně vypovídá o tom, že útlum české domácí poptávky pokračuje, a to zejména vlivem vysoké inflace a obav domácností z budoucího vývoje. Zpomalení je přitom patrné i u českého průmyslu, který v září vyprodukoval meziročně o 5 % méně. Kromě slabé domácí poptávky je na vině i zhoršení ekonomického vývoje v eurozóně, což brzdí české exporty. Vzhledem ke slabému makru lze čekat, že česká ekonomika letos poklesne o 0,4 %, v příštím roce bychom se pak měli dočkat růstu o cirka 1,8 %. Špatné výsledky by mohly motivovat ČNB snížit úrokové sazby, a to již na prosincovém zasedání.

Ani z USA však nepřichází jen dobré zprávy. Navzdory tamnímu solidnímu ekonomickému růstu ve 3Q, který dosáhl na anualizované bázi 4,9 %, mají Američané obavy. Tamní spotřebitelský sentiment totiž propadl na 6měsíční minima. Starosti vyvolává zejména vývoj úrokových sazeb či konflikt na Blízkém východě. Obavy budí i inflace, když lidé dlouhodobě očekávají tempo růstu cen na hladině 3,2 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2011. Navzdory tomu je však ochota Američanů utrácet vysoká, když míra úspor dosahuje pouhých 3,4 % a dluh na kreditních kartách vzrostl na historická maxima. Právě spotřeba je hlavním tahounem ekonomiky USA, když se podílí na tamním HDP z přibližně 70 %.

V průběhu nyní začínajícího týdne budou investoři sledovat převážně geopolitický vývoj a doznívající výsledkovou sezonu v USA. Pozornost bude poutat i vývoj výnosů státních dluhopisů, které zřejmě budou udávat akciovým trhům směr. Číslo týdne bude zveřejněno v úterý, konkrétně půjde o spotřebitelskou inflaci v USA za říjen, kde se čeká pokles tempa na 3,3 % meziročně.

Meziroční inflace v ČR vyskočila na 8,5 %, zejména vlivem efektu nízké srovnávací základny, zdroj: ČSÚ