Black Friday se letos na trzích nekoná

Zatímco v obchodních centrech v minulém týdnu vrcholily nákupy ve slevách, kurzy na akciových burzách pokračovaly v růstovém trendu. K tomu zásadně přispívá zpomalující inflace a vize na ochlazení ekonomiky, což tlačí dluhopisové výnosy níže a zvyšuje pravděpodobnost dřívějšího poklesu úrokových sazeb v příštím roce.

Akciové trhy se v posledních týdnech odrazily od nízkých úrovní z konce října a připsaly solidní zisky. V průběhu listopadu prozatím index S&P 500 zhodnotil o více než 7 %, ještě lépe je na tom technologický Nasdaq s přibližně 9% růstem. Současný vývoj stojí na třech stěžejních pilířích, které stojí za to podrobněji rozebrat.

Tím prvním je pokračující ústup inflačních tlaků v USA. Růst spotřebitelských cen za říjen dosáhl 3,2 % meziročně, přičemž jádrová inflace zpomalila na 4 %. To přispělo k poklesu výnosů na státních dluhopisech, kdy výnos nejsledovanějšího 10letého bondu Spojených států poklesl z říjnových maxim okolo 5 % na současných 4,5 %, což umožnilo akciím odrazit se od lokálního dna a přinést solidní zhodnocení.

Druhým klíčovým faktorem je fakt, že díky nižší inflaci již nebude Fed nucen dále navyšovat úrokové sazby, což naznačil na listopadovém zasedání i guvernér J. Powell. Trhy tak přijaly za své myšlenku, že současný úrokový cyklus je na svém vrcholu a v příštím roce se naopak dočkáme kýženého snižování sazeb. Podle aktuálních očekávání se prvního poklesu úroků v USA dočkáme v průběhu léta 2024, přičemž na konci příštího roku bychom se prostřednictvím třech snížení měli dostat do pásma 4,5-4,75 %

Posledním katalyzátorem růstu akcií pak je očekávání slabšího ekonomického růstu v USA, což by mělo vyústit v hladké přistání. Tedy mělo by dojít ke zkrocení inflace bez toho, aby ekonomika propadla do zásadnější recese, což by mělo výrazný negativní dopad na ziskovost firem. O ochlazující ekonomice svědčí například slabší maloobchodní tržby a mírný nárůst žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ekonomika by tak měla zpomalit „tak akorát“, což přispěje ke zkrocení inflačních tlaků a k postupnému uvolnění měnových podmínek.

Na trzích zároveň pokračuje poměrně silný rozdíl výkonnosti velkých technologických firem a zbytku akcií. Stačí se podívat na letošní zisky těch největších společností, které by měly profitovat z využití umělé inteligence – Apple (+46 %), Microsoft (+57 %), Nvidia (+227 %), Amazon (+75 %), Google (+56 %). To vedlo k tomu, že zatímco klasický index S&P 500 letos připisuje více než 15 %, rovnoměrně vážený S&P 500, v jehož rámci má každá z firem stejnou váhu, zhodnotil pouze o 4 %. Kdo tak letos v portfoliu nedržel ty největší technologické společnosti, výrazně zaostal za výkonností celého trhu.

K dobré náladě na trzích přispěla i příznivě se vyvíjející výsledková sezóna za 3Q, ta obecně dopadla lépe, než se očekávalo. Po třech kvartálech, kdy jsme byli svědky poklesu meziročních zisků firem z S&P 500, došlo v průběhu třetího čtvrtletí ke zlomení tohoto trendu, když firmy vykázaly přibližně 3% meziroční nárůst zisků. Společně se zklidňujícím se geopolitickým napětím (alespoň v pásmu Gazy) tak vidíme snižování očekávané volatility. Index strachu VIX klesá již pátým týdnem v řadě, když dosahuje hodnoty okolo 12 bodů, což jsou nejnižší úrovně od roku 2020.

Bude tak zajímavé sledovat, zda dobrá nálada na trzích vydrží i v průběhu prosince. Konec roku je totiž na trzích tradičně spojen nejen s nižšími objemy, ale i optimismem okolo vánočních svátků, když například v průběhu posledních 30 let americké akcie v průměru za prosinec připisovaly přibližně 1% zhodnocení.

Konec roku bývá na akciových trzích zpravidla růstový, zdroj: edwardjones.com