Akcie zpět na maximech, pokles sazeb na obzoru

Po výprodejích z počátku srpna se situace na finančních trzích stabilizovala a hlavní akciové indexy jsou opět poblíž historických maxim. Dopomohla k tomu mimo jiné slova guvernéra Fedu J. Powella o tom, že přišel čas na snižování úrokových sazeb.

Akciové trhy odmazaly letní výprodeje a výrazně rostou v návaznosti na pokles obav z příchodu recese. Index S&P 500 tak v letošním roce připisuje bezmála 19 % a obchoduje se těsně pod červencovými maximy. Podporu přinesl pokles výnosů státních dluhopisů, když se 10letý bond USA obchoduje s výnosem do splatnosti 3,8 %, což ospravedlňuje vyšší akciové valuace.

Hlavní událostí minulého týdne bylo setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole, investoři vyhlíželi zejména projev šéfa Fedu Powella. Z něho vyplynulo, že čekání na první snížení úrokových sazeb po více než roce stability se blíží ke konci. V návaznosti na trend poklesu inflace, zpomalení růstu ekonomiky a aktivity na trhu práce totiž investoři očekávají, že první snížení přijde prakticky s jistotou již v září, a to pravděpodobně o standardních 25 bazických bodů do pásma 5-5,25 %.

Motivem je již zmíněný slabší trh práce, když se míra nezaměstnanosti v USA vyšplhala na nejvyšší úrovně od podzimu 2021, konkrétně na 4,3 %. Zároveň jsme byli svědky výrazné revize tvorby pracovních míst, když se ukázalo, že v posledním roce americká ekonomika vytvořila o 812 tisíc nových pozic méně, než se dříve očekávalo. Jde však spíše o zpomalení než výrazné problémy pracovního trhu.

Fed tak poklesem úrokových sazeb nebude hasit požár, spíše půjde o „povolení brzdového pedálu“. Podle Powella však bude americká centrální banka nadále přihlížet k číslům přicházejícím z ekonomiky a podle nich se budou odvíjet její další kroky. Pro finanční trhy je pokles úrokových sazeb vítanou zprávou, neboť tlačí dluhopisové výnosy níže, a naopak ocenění akcií výše. Pokud ekonomika neupadne do recese, půjde bezesporu o pozitivní impuls pro nárůst cen aktiv.

Zvýšená volatilita zřejmě bude pokračovat, k čemuž mohou přispívat blížící se prezidentské volby v USA, svoji roli bude hrát i geopolitická nejistota. Pohled na ocenění akciového trhu (forward P/E pro S&P 500 na úrovni 21x) navíc naznačuje, že akcie rozhodně nejsou levné. Důležité tak je především to, zda společnosti budou schopny doručovat očekávané nárůsty zisků v příštích letech.

Pokles úrokových sazeb je na pořadu dne i v eurozóně, a to poměrně pravděpodobně již v září, kdy by depozitní sazba ECB měla poklesnout ze současných 3,75 % na 3,5 %, přičemž do konce roku by mělo přijít alespoň jedno další snížení. Důvodem je na místě přešlapující ekonomika, kterou brzdí zejména slabost průmyslového sektoru.

Výhled na snižování sazeb v kombinaci s rostoucí nejistotou ve světě a slábnoucím dolarem vede k růstu ceny zlata. Ta přesáhla psychologickou hranici 2 500 USD/unce, v přepočtu tak unce blyštivého kovu stojí více než 56 000 Kč. Za uplynulých 5 let je tak zlato o 58 % výše a dokázalo velmi slušně ochránit investory před proběhlou inflační vlnou.

Naopak vzhledem ke zpomalování světové ekonomiky ropa zůstává poměrně levná, když se barel severomořského Brentu obchoduje pod hladinou 80 USD, což se propisuje do poklesu cen na totemech tuzemských čerpacích stanic. Závěr letní motoristické sezony tak přináší lehkou úlevu pro peněženky řidičů, k čemuž kromě poklesu cen ropy přispívá i zmíněný slabší dolar, který ztrácí pevnou půdu pod nohama kvůli očekávanému poklesu úrokových sazeb.

Tržní výhled vývoje úrokových sazeb v USA, zdroj: cmegroup.com