Akcie rostou, napětí na Blízkém východě navzdory

K rizikům vysoké inflace, úrokových sazeb a zpomalující globální ekonomiky se nyní přidala napjatá situace na Blízkém východě. V návaznosti na izraelsko-palestinský konflikt investoři směřovali svůj zájem především k bezpečným přístavům, tedy zlatu, dolaru a státním dluhopisům. Dopad na akciové trhy je prozatím spíše omezený.

To je patrné na vývoji indexu S&P 500, který v uplynulém týdnu připsal 0,4 % na 4 328 bodů. Od začátku letošního roku tak zhodnocuje o solidních 12,7 %. Korekci akcií v návaznosti na rostoucí geopolitickou nervozitu bránil pokles tržních úrokových sazeb. Investoři svůj zájem směřovali k tradičním bezpečným přístavům, když cena zlata za týden vzrostla o 4,4 %. Dařilo se i americkému dolaru a logicky i tamním státním dluhopisům, když výnos 10letého bondu poklesl na 4,63 % ročně do splatnosti. Právě propad výnosů byl podporou pro akciové trhy, které vykázaly mírný růst zejména díky klesajícímu tlaku na valuace.

Přestože je dění na Blízkém východě lidskou tragédií, která by neměla být přehlížena, z investičního hlediska jsou dopady omezené. Konflikt může mít výrazný vliv především na ceny ropy, které by mohly růst v případě další eskalace. Prozatím nebyly dodávky „černého zlata“ nijak omezeny, nicméně vyhrocení situace v podobě zapojení Iránu do konfliktu by výrazně zamíchalo kartami na ropném trhu. Budoucí vývoj je však velkou neznámou, nicméně historie ukazuje, že akciové trhy zpravidla dokážou geopolitické šoky překonat a dlouhodobě růst.

V hlavní roli tak nadále zůstávají úrokové sazby, které byly tím nejdůležitějším hybatelem vývoje akcií v posledních měsících. V návaznosti na výrazný růst dluhopisových výnosů to vypadá, že Fed již dále nebude muset sazby navyšovat, neboť velkou práci za něj udělal samotný trh. Pro centrální bankéře je tak nejdůležitější otázkou to, po jak dlouhou dobu budou nuceni ponechat sazby na současných restriktivních úrovních.

Rozřešení této neznámé bude ovlivněno zejména inflačním vývojem. Růst spotřebitelských cen v USA za září dosáhnul hodnoty 3,7 % meziročně, tedy lehce nad očekáváním, přičemž jádrová inflace mírně poklesla na tempo 4,1 %. Inflační tlaky nadále přetrvávají zejména z důvodu růstu nákladů na bydlení a cen pohonných hmot. Minulý týden přinesl inflační čísla z české ekonomiky, kde růst cen meziročně dosáhl 6,9 %. Meziměsíčně ceny dokonce klesly, konkrétně o 0,7 %. To otevírá možnost diskuse o snižování úrokových sazeb ČNB, čehož bychom se teoreticky mohli dočkat již na příštím zasedání na začátku listopadu. Nelze však vyloučit, že domácí centrální bankéři s tímto krokem přijdou až v příštím roce.

Z investičního hlediska jsou nyní na bezesporu atraktivních úrovních výnosy dlouhodobých dluhopisů. Ceny emisí Spojených států splatných za více než 20 let od roku 2020 propadly na polovinu. S poklesem ekonomického růstu, nižší inflací a koncem navyšování sazeb ze strany Fedu je pravděpodobné, že medvědí trh na dluhopisech se blíží do svého závěru. K výraznějšímu růstu cen dluhopisů však bude potřeba, aby Fed začal sazby snižovat, což je očekávaný scénář pro druhou polovinu příštího roku.

Investoři se budou v nadcházejících dnech, kromě dění na Blízkém východě, orientovat na výsledkovou sezónu v USA za třetí kvartál. V pátek nad očekávání dobrá čísla zveřejnily velké bankovní domy jako Citigroup, Wells Fargo a JPMorgan Chase, kterým pomáhá prostředí vysokých úrokových sazeb. V rámci probíhající výsledkové sezóny trh očekává, že firmy z indexu S&P 500 zaznamenají meziroční nárůst čistých zisků o 0,4 %, což by znamenalo přerušení trendu klesajících zisků, který jsme viděli v předchozích třech čtvrtletích. Zajímavé bude rovněž dění na ropě, jejíž ceny šponuje výše nejen izraelsko-palestinský konflikt, ale i přísnější sankční režim USA proti ruským exportům ropy. Brent tak opět překročil hranici 90 USD/barel.

Ropa Brent v návaznosti na geopolitické napětí prudce vzrostla